ČSSD nasměruje „kóta 15“

Pokud strana ve volbách nepropadne, nemusel by se konat předčasný sjezd. Oranžoví se nechtějí rozhádat

PRAHA Hlavní vládní strana má před sebou tři napínavé týdny. ČSSD vedená do sněmovních voleb musí uhájit alespoň druhé místo za hnutím ANO a maximálně snížit bodovou ztrátu na svého hlavního rivala. Podle posledních průzkumů agentur CVVMaMedian by oranžoví dosáhli na hlasy v rozpětí 13,1 až 13,5 procenta. Strana potřebuje přidat.

Lubomírem Zaorálkem Tenká oranžová linie

Podle informací LN od zdrojů blízkých vedení strany bude o dalším směřování sociálních demokratů rozhodovat „kóta 15“. Hranice úspěchu a neúspěchu leží nejen na 15 procentech, ale rovněž na skutečnosti, zda ČSSD bude mít po volbách možnost podílet se na sestavování nové vlády. Procentuálně by podle třech vlivných členů strany, se kterými LN hovořily mimo záznam, bylo značným úspěchem, kdyby se straně podařilo získat od 17 procent výš. S množstvím nashromážděných hlasů se pak pojí i další směřování strany. Kdyby totiž ČSSD měla reálnou možnost obsadit svými politiky nový kabinet, byla by ve hře možnost, že by strana odložila mimořádný volební sjezd a nové vedení by zvolila až na řádném shromáždění o rok později – tedy zhruba na začátku jara roku 2019. Argumentů o odložení předčasného sněmu, o kterém se hovořilo po červnové rezignaci předsedy Bohuslava Sobotky na post šéfa ČSSD (místo něho se volebním lídrem stal ministr zahraničí Zaorálek), koluje mezi straníky vícero. Tím hlavním je, že v případě volebního „nekolapsu“by bylo zbytečné, aby se sociální demokracie opět ponořila do předsjezdového „piklení“s hlasy a domlouvání koalic napříč regiony. Atmosféra by akorát zhoustla. Po sněmovních volbách navíc členové strany budou zaneprázdnění skládáním kandidátních listin pro volby do obecních zastupitelstev, které se uskuteční již za rok – už tato činnost bude stačit na to, aby se jednotlivé krajské a okresní organizace vyjednáváním o komunálních volbách takzvaně rozechvěly.

Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka potvrdil, že pro mimořádný sjezd by musely nastat závažné okolnosti. „Pokud by se ukázalo, že současné rozdělení práce ve vedení ČSSD funguje, neviděl bych nijak zvlášť palčivý důvod nepočkat na řádný sjezd,“napsal LN ministr Chvojka, který kandiduje jako lídr v Pardubickém kraji.

Jeho vládní kolegyně a místopředsedkyně sociální demokracie Michaela Marksová je zase přesvědčená, že časová příprava mimořádného sjezdu by byla náročná. „Když si vezmu lhůty na přípravu sjezdu a to, že musí proběhnout odzdola všechny konference, tak i ten mimořádný sjezd by se konal až celkem za dlouho a je otázka, zda by to mělo smysl. Ale uvidíme,“sdělila ministryně práce a sociálních věcí, která vede do voleb ČSSD v Libereckém kraji. Místopředseda oranžových Jan Birke dodal, že témata typu volební sjezd budou aktuální až po volbách.

Čechy versus Morava

Ve straně lze narazit na názor, že věc je otevřená a funkcionáři zvažují plusy a minusy konání sjezdu. „Je to 50 na 50. Můžete říct, že kdybychom nebyli ve vládě, řádný předseda by se nám hodil, aby ve straně udělal pořádek. Stejně tak můžete říct, že i kdybychom uspěli a byli ve vládě, hodilo by se, kdyby ČSSD měla standardního šéfa,“pronesl straník blízký politickému grémiu ČSSD. Tento zdroj LN nevidí problém v přípravě předčasného sjezdu – podle něho se tak i tak na přelomu roku uskuteční krajské konferen- ce, které navolí kandidátní listiny pro komunální volby. „Z ústředí by mohl vzejít pokyn, aby se na konferencích zvolili i delegáti pro sjezd,“dodal vlivný člen.

Konání mimořádného sjezdu by s vysokou pravděpodobností akcelerovalo volební neúspěch – zisk pod 15 procent a hlavně neúčast při sestavování nové vlády. Pak mají někteří straníci obavu, aby se situace zcela nezvrhla a nespustil se neřízený boj o funkce a pozice. Po dlouhé době by mohl propuknout zápas mezi českými a moravskými regiony. V posledních letech panovalo příměří, neboť předseda Sobotka z jihomoravské ČSSD byl vyvažovaný statutárním místopředsedou Milanem Chovancem z plzeňské organizace. Oba politici navíc vytvořili pakt, nikdo si tudíž nedovolil do vyvážení Čech a Moravy „střílet“.

Po volbách by mohla být situace jiná. O post předsedy by se mohli utkat aktuální volební lídr Zaorálek z Moravskoslezského kraje a faktický šéf strany Chovanec. Ne že by mezi těmito muži panovala vyloženě „jaderná válka“, přátelstvím však jejich vztah označit rovněž nelze. Pro předčasný sjezd by byly důležité výsledky sněmovních voleb. Ambiciózním straníkem je například předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, který je středočeským lídrem. Funkci statutárního místopředsedy si dosud nevyzkoušel, a pokud by zájem projevil, na sjezd by dorazil s početnou armádou středočeských delegátů. Ve straně se má za to, že Hamáček byměl blíže k Zaorálkovi než Chovancovi. Kdyby se moravské kraje spojily s tím středočeským, Zaorálkovy šance na zvolení by se mohly zvýšit.

Jde však pouze o předběžné počty a úvahy. Hlavním úkolem ČSSD je nyní dosáhnout a nejlépe přesáhnout „kótu 15“, aby strana mohla pomýšlet na další roky ve vládě. Pokud se tak nestane, sociální demokraty čekají s velkou pravděpodobností měsíce zákulisních vyjednávání a nervozity. A kromě stávajících hlavních postav ČSSD se mohou po volbách připomenout i ti sociální demokraté, kteří v posledních měsících v kontextu dění ve straně raději ustoupili do pozadí, tedy Jeroným Tejc či Jiří Zimola.