Gut! vzkázala kancléřka Macronovi
Plány francouzského prezidenta na reformy Evropské unie komplikuje nejen odpor německých liberálů, ale i skepse některých dalších států.
TALLINN/PRAHA Dva dny po svém zásadním projevu o reformě Evropské unie měl francouzský prezident EmmanuelMacron příležitost zjistit, jak na něj reagují evropští partneři. První a nejdůležitější ohlas zní pro něj nadějně: německá kancléřka Angela Merkelová označila jeho plány za dobrý základ k jednání: „Mezi Francií a Německem panuje v těchto návrzích široká shoda, i když ještě musíme pracovat na detailech.“
Čtvrteční půlhodinová schůzka Macrona sMerkelovou ještě předcházela společné večeři lídrů osmadvacítky, které hostilo v Tallinnu estonské předsednictví. Včera se pak politici sešli na vůbec prvním digitálním summitu EU, který by měl být prvním impulzem k postupné digitalizaci ekonomiky a vytvoření jednotného digitálního trhu, což považují Estonci za svoji hlavní prioritu.
Po tříhodinové večeři mluvili unijní lídři o „pozitivní atmosféře“. Jasné „ano“vyslovil Macronovým návrhům belgický premiér Charles Michel, podle něhož musí být Evropa ambicióznější.
Český premiér Bohuslav Sobotka se pak domnívá, že současný mechanismus summitů a schůzek evropských ministrů je pomalý a byrokratický. „Jde o to, rychleji se posouvat dopředu, rychleji hledat řešení,“citovala Sobotku agentura ČTK.
Macron může podle deníku Le Figaro počítat i s podporou jižního křídla Evropské unie, těžší už ale bude přesvědčit o hlubší integraci Nizozemce, Iry nebo politiky z Pobaltí. Samostatnou kapi- tolu pak tvoří země vně eurozóny, kterým se nelíbí budoucnost v podobě vícerychlostní Evropy.
Pochyby naznačil už včera nizozemský premiér Mark Rutte, který řekl, že evropské státy by nejdříve měly reformovat své ekonomiky. „Začínáte posledním bodem... Vede se diskuse o evropském ministru financí, nikdo mi ale neprozradil, co by měl dělat,“ řekl reportérům agentury Reuters.
Rakousko a Českou republiku čekají navíc v říjnu parlamentní volby a situace se zde pro Macrona nevyvíjí právě dobře – v Rakousku mají slušné šance vejít do vlády populističtí Svobodní, kteří dalšímu sbližování členských států nefandí, v Česku je zase hlavním favoritem voleb hnutí ANO, jehož šéf Andrej Babiš odmítá rychlý vstup do eurozóny. Právě země platící společnou měnou by přitom podle šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera měly tvořit základ užší EU.
Vyhráno nemá Macron ale ani v Německu, navzdory porozumění s kancléřkou. Ta totiž pravděpodobně vstoupí do vlády s liberály, kterým se příčí Macronovy představy o společném rozpočtu pro eurozónu i unijním ministrovi financí.
Nápad na snížení počtu eurokomisařů na pouhých 15 členů pak pravděpodobně narazí na odpor malých států.
Unijní prezident Donald Tusk včera oznámil, že už zahájil konzultace o reformě s jednotlivými státy, kterémají pokračovat následující dva týdny. Poté by měl Tusk přijít s reformními návrhy pro příští rok.
Je potřeba zdanit internetové giganty?
Samotný digitální summit se tak ocitl poněkud ve stínu integračních plánů. Od schůzky se nečekaly žádné konkrétní závazky, přesto po ní estonský premiér Ratas oznámil, že všechny státy jsou odhodlány do konce příštího roku dokončit jednotný unijní digitální trh.
Méně jednotné budou členské země v přístupu k internetovým gigantům, jako je Facebook či Amazon. Zatímco francouzský prezident by na ně rád uvalil novou evropskou daň, kterou potřebuje na plánované investice, menší státy s nižšími daněmi, jako je například Irsko nebo Lucembursko, jsou proti. Irský premiér Leo Varadkar se i proto na konci října plánuje setkat s Macronem.
Evropská komise pak soudí, že internetové společnosti by mohly být zdaněny desetiprocentní sazbou oproti 23 procentům zdanění pro kamenné obchody.
Komentář k tématu čtěte na straně 10