Praha je málo sebevědomá

Rád bych viděl, jak historickému jádru něco přidáme, jak ho obohatíme, říká

Chybí nám vize politického rozměru. Podle architekta Josefa Pleskota jsme malou, ušlápnutou zemí. „Nemůžeme si představovat, že by z Prahy mohla být metropole srovnatelná s Berlínem, Paříží nebo s Kodaní,“konstatuje v rozhovoru, třináctém pokračování 20dílného seriálu LN a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí o budoucnosti Prahy. Vinni jsou prý především politici.

Na minulém zasedání Gremiální rady Institutu plánování a rozvoje se odsouhlasilo místo pro ni – u stanice metra Vltavská. To je úžasná rozvojová lokalita, kde by měla stát filharmonická hala i další objekty. Místo je dopravně dobře dostupné, je tam synergie s dalšími veřejnými budovami, včetně Národní galerie ve Veletržním paláci. A leží dlouho ladem. Upravilo se v socialistickém duchu, je tam spousta betonových ramp, nadchodů a podchodů. Dnes tam bydlí bezdomovci. Nic proti nim nemám, ale místo má na víc.

LN Jaké stavby vedle filharmonické haly Praze chybějí?

Centrum Prahy vnímáme úzce, měli bychom šířeji, až třeba k Vltavské včetně severojižní magistrály. Je to nyní území hrůzy a běsu. A přitom má nebývalou potenci. Postavily se významné budovy na nábřeží, jako je Národní divadlo, Rudolfinum. Pak se začaly stavět veřejné stavby ve stopě severojižní magistrály, Národní muzeum, Státní opera, a skončilo to blbě. Za komunistů z tohoto ambiciózního prostoru vznikla pseudodálnice. Přitom zahrnuje jedno krásné místo vedle druhého. Ať už jde o bývalé nádraží Těšnov, Masarykovo nádraží, Florenc, Hlavní nádraží nebo Washingtonovu ulici. Všude tam by se daly umísťovat významné stavby.

LN A co dopravní stavby?

Měl by se dobudovat vnější i vnitřní pražský okruh. Za každou cenu. Ať byl primátor Pavel Bém jakýkoliv a jakkoliv je dnes vnímán, to, co spustil, bude vždy spojeno s jeho jménem. Zapomene se na průšvihy s penězi. Část okruhu, část dopravního systému je hotová díky němu. A je to dobře. Přišli mravokárci, nebudovatelé, nechtějí riskovat průšvih a korupci, tak raději nic nedělají. Doprava je velkým problémem Prahy. Nejenom velká, ale i malá v ulicích včetně pěší.

LN Byl jste přívržencem Kaplického knihovny?

Byl jsem především přívržencem toho, aby se postavila, i Kaplického řešení, nikoli však moc místa, kde měla stát. Bylo to mimo kontext, jak jej vnímám, navíc tam není dobrá dopravní dostupnost. Od metra Hradčanská je to poměrně daleko. Letná je to poslední místo, na něž by se v současnosti mělo sahat. Jsou důležitější lokality.

LN Jste pro zachování, či zbourání budovy Transgas na Vinohradské třídě?

To jsou naprosto nefér, a dokonce plané diskuse. Když někdo koupí budovu Transgas s vizí, že je to objekt ke zbourání, a má developerský záměr postavit tam něco, co je dle jeho přesvědčení prospěšnější a užitečnější, a pak na něho vyrukuje armáda ochránců, je to zrada. Vůbec tím neříkám, že bych nebyl přívržencem těchto staveb. Dávno jsem. Kdyby byl ale dům památkově chráněn dříve, než jej koupil současný majitel, byl by to možná neprodejný dům nebo by jej koupil někdo jiný a uchoval by jej. Bylo by to fajn.

Shodou okolností za mnou developer byl a nabídl mi zpracování architektonického návrhu na novou budovu. Nešel jsem do toho, neboť by se měl Transgas spíše zachovat. Každý se musí vyjádřit za sebe. Nebudu se teď připojovat k peticím za zachování domu, je pozdě. Po svém jsem se vyjádřil, když jsem práci nepřijal.

LN Je škoda, že je v centru Prahy málo moderních architektonických staveb?

Je to škoda. Opět to souvisí s tím, s touhou radostně stavět. Památkáři také nemají touhu stavět. Jejich přístup je mnohdy rigidní. Malá touha radostně stavět je v celé společnosti. Už je i trochu v nás, architektech. Když nemáme kolem sebe podněty, omezuje nás to nebo bere energii.

LN Bylo by přínosem pro Prahu, kdyby v ní působili světoznámí architekti, nebo se jejich vliv zveličuje?

Bylo by to skvělé, vždyť určují kurz vývoje, ale všechny neduhy léčit nemohou. S hvězdnými architekty se snáze získávají peníze a prodává, zvyšuje se zájem o město a ostatní jsou více motivováni, roste všeobecná kvalita. Architekti vždy byli veřejnými osobami, byli adorováni i kritizováni. Ti nejlepší měli důvěru, byli povoláváni k důležitým úkolům do různých míst a stávali se průkopníky nových idejí.

Ve dvanáctém pokračování 20dílného seriálu LN a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) o budoucnosti Prahy vyšel rozhovor s ředitelem Institutu plánování a rozvoje Ondřejem Boháčem. Ve čtrnáctém díle vyjde rozhovor s Petrem Paličkou ze skupiny Penta Investments.