Madrid proti Barceloně. Jak dál?
Slova politiků ke Katalánsku
Šéf katalánské vlády Carles Puigdemont žádá odchod španělských policistů, které vyslal Madrid do Katalánska. Řešení sporu by podle něj mělo pomoci hledat i mezinárodní společenství.
BARCELONA/PRAHA Po vlně násilných střetů, které provázely nedělní hlasování o katalánské nezávislosti, včera padl na ulice Barcelony klid. Jen v poledne se lidé sešli ke klidnému protestu proti brutalitě španělských policistů.
Zákrok, který popsali svědci jako nepřiměřeně tvrdý, si vyžádal přes osm stovek zraněných. Tento účet nakonec přebíjel i výsledek referenda, kterého se podle katalánských úřadů účastnilo 42 procent voličů. Podpora samostatnosti dosáhla 90 procent.
Secesionisté zvítězili, zdá se. Především v tom ohledu, že svět sledoval tvrdý zákrok, na jaký Evropa není zvyklá. Co může následovat? Katalánská vláda se cítí posílena: zprvu slibovala v řádu dnů jednostranné vyhlášení nezávislosti. Chtěla o tento krok požádat regionální parlament. Později už ale požadavek nezopakovala.
Madrid zase trvá na tom, že hlasování bylo nezákonné. Španělská ústava říká, že jakékoli referendum se v zemi může vyhlašovat pouze se souhlasem celostátního parlamentu.
„Pokud vláda v Barceloně skutečně vyhlásí samostatnost, může španělská vláda pozastavit regionu autonomii,“varuje ministr spravedlnosti Rafael Catalá.
Madrid má nyní omezený manévrovací prostor, stejně tak separatisté v Barceloně. Katalánci nyní musí zvolit, zda se přikloní k radikální rétorice, či upřednostní jednání s Madridem a pokusí se o umírněný tón.
„Potíž je v tom, že ani jedna strana nyní není nakloněna ústupkům,“napsal komentátor madridského listu El País. Přesto nezmizel realismus.
Hledá se smír
Šéf katalánské vlády Carles Puigdemont původně trval na tom, že snad raději půjde do vězení, než by učinil nějaké kompromisní kro- ky v rozporu se zájmy svého Katalánska. Madrid zase opakuje, že nepřipustí jakákoli vyjednávání, při kterých by jako základ posloužil nedělní plebiscit.
„Jediné další ústupky, které Madridu zbývají, jsou symbolické. Španělsko je už nyní významně decentralizovaný stát, uvádí bruselský list Politico.
Teď se věci posunuly vpřed. Puigdemont včera připustil, že neplánuje „traumatizující rozchod“s Madridem. Ve složité a nepřehledné situaci se přimlouvá, aby s hledáním řešení pomohlo mezinárodní společenství.
Podle něj by příští jednání vyvedla ze slepé uličky účast třetí strany. „Dohledem nad mediací sporu by mohla být pověřena Evropská unie,“navrhuje.
Jenže Unie okolo konfliktu zatím spíše opatrně přešlapuje. První reakce na násilí v barcelonských ulicích přicházely především od britských politiků, tedy ze země, která je z evropských struktur na odchodu.
Později se přidal belgický pre- miér Charles Michel, který násilnosti odsoudil, se zpožděním se připojili další evropští politici. A včera se pustil do debaty o Katalánsku Evropský parlament.
Evropští politici se každopádně shodují, že Madrid s Barcelonou nemají jinou volbu než vyjednávání. „Madrid bude muset být invenční a vymyslet způsob, jak získat čas a katalánskou dobrou vůli,“napsal list Politico.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
Francouzský prezident Emmanuel Macron včera podpořil v souvislosti s nedělním referendem v Katalánsku španělskou jednotu. Nezmínil se přitom o násilí, které hlasování provázelo, upozornila agentura AFP. V rozhovoru se španělským premiérem Marianem Rajoyem vyjádřil Macron „svou oddanost španělské ústavní jednotě“. Dodal, že Rajoy je pro něho ve Španělsku „jediným partnerem k jednání“. Nijak ale Macron nekomentoval násilí, které nedělní hlasování kvůli zásahu španělské policie proti voličům provázelo.
Předseda Evropské rady Donald Tusk včera vyzval španělského premiéra Mariana Rajoye, aby se Španělsko vyhnulo dalšímu užití síly po násilí, které provázelo nedělní referendum v Katalánsku. Tusk o tom informoval na svém twitterovém účtu. Šéf summitů Evropské unie španělského premiéra žádal, aby našel způsob, jak se vyhnout nové eskalaci násilí, a to navzdory tomu, že jinak „sdílí jeho ústavní argumenty“.
K rychlému návratu od konfrontace k dialogu včera v souvislosti s děním v Katalánsku vyzvala Evropská komise (EK). Její mluvčí Margaritis Schinas zdůrazňoval, že v současnosti je potřeba hlavně jednota a stabilita, nikoli fragmentace. Schinas ale také zopakoval dosavadní postoj Komise, že nedělní chaotické referendum o nezávislosti Katalánska nebylo podle španělské ústavy legální a že jde o vnitřní záležitost Španělska. „Násilí nikdy nemůže být politickým nástrojem,“prohlásil Schinas.