„Od dob Franka se nic podobného nestalo“

BARCELONA/PRAHA Španělští policisté, kteří přijeli o víkendu zabránit referendu v Barceloně a dalších městech, působili od počátku odhodlaným dojmem.

„Vypadalo to, jako by očekávali barikády a ozbrojený odpor. Bylo to celé úplně předimenzované, naprosté šílenství. Mému kamarádovi Rogeru Espovi, saxofonistovi ze skupiny Soweto, vystřelili oko gumovým projektilem,“vylíčil situaci pro LN Roger Villanueva, katalánský profesionální hudebník.

V neděli pomáhal s referen- dem, jeho volební místnost se nacházela blízko centra Barcelony, v těsném sousedství katedrály Sagrada Familia. Vzpomíná, že španělská vláda již před pár týdny naznačila tvrdý postup.

Lidé se ale připravovali jako vždy, jako na normální volby. „Tady v Katalánsku máme Mossos d’Esquadra (Chlapci na stráži), lokální policii. Federální Guardia Civil v Katalánsku už léta fakticky neexistuje,“vysvětluje Roger Villanueva. Madrid ji pošle jenom tehdy, když se něco děje.

Už dva týdny byly podle něj v barcelonském přístavu zakotveny dvě obrovské výletní lodi s tisí- ci policisty, očekávajícími příkazy, aby zabránili referendu. Nenarazili ale na žádný odpor. V katalánské metropoli byli jen lidé „vyzbrojení“svou identifikační kartou, kteří chtěli volit.

„Byl to teror“

„Mně je sedmadvacet let, ale u hlasovacích místností byli i padesátiletí či šedesátiletí lidé, moje matka, děda, kterému je devadesát,“vypráví Villanueva. Policie neváhala a začala střelbu gumovými projektily. V Katalánsku jsou zakázané od roku 2014. „Policie ale tento zákon ignorovala a střílela do lidí. Bylo to hrozné.“

Villanueva se celý den pohyboval od jedné volební místnosti ke druhé, pomáhal ostatním.

„Nejhorší byl ten děsivý teror. Byli tam normální lidé, kteří šli k volbám, a najednou přijedou dodávky a vyskáčou policejní těžkooděnci v přilbách, se štíty a obušky. Ještě před fyzickým násilím se k nám chovali, jako bychom byli delikventi. Už několik týdnů jsme byli televizí „krmeni“nenávistí. Může se to zdát jako hloupost, ale viděli jsme videa lidí (Španělů), kteří vyprovázejí příslušníky Guardia Civil „do boje“proti Kataláncům a křičí „A por ellos!“. (Na ně!) Copakmy jsme ně- jací „oni“? Říkají nám tím, že jediné, co chtějí, je nás rozdrtit. My jsme chtěli jenom volbu. Co jsme viděli, nebyla profesionalita,“je přesvědčen Roger Villanueva.

„Lidé byli jako opaření“

Nemá rád násilí. Ví ale, že je policie potřebná, že jsou chvíle, kdy je třeba použít i síly.

„Tato síla ale může být uplatněna buď profesionálně, nebo emotivně. Policisté křičeli na ženy ‚Zorra!‘ (Děvko!). Chápu, že máš práci, kterou musíš dělat, ale nenadávej mi! Bylo v tom spoustu vzteku, lidé zůstávali jako opaření,“pokračuje v líčení víkendové- ho násilí. „Já nejsem příliš pro nezávislost ani pro referendum. Ale když to zakážou a já vidím, že lidé v mém okolí chtějí hlasovat, říkám žijeme v demokracii, je tu tato potřeba, měla by se uspokojit. Teď už nejde o nezávislost, ale o to, že centrální vláda se ukázala stejně fašistická, jako byla ta před 30 lety,“dodává hudebník.

„Nikdo si toho předtím moc nevšímal, ale s tím, co se stalo teď v Katalánsku, se to ukázalo v jasném světle. Generace mých rodičů žila za Frankova režimu. Říkají, že to, co se děje, je diktatura. Od Franka se nic takového nestalo,“uzavírá Villanueva.