Putinovy perníčky pro Kima

Rusko se o KLDR vyjadřuje se zdrženlivostí, nejvíce ze všech světových mocností

Nejméně poslední měsíc se zdá, že největší pozornost věnuje režimu severokorejského vůdce Kim Čong-una americký prezident Donald Trump. Ten opakovaně a stále ostřejšími slovy brojí proti Kimovu programu vývoje jaderných zbraní a balistických střel, jež mohou v brzké budoucnosti ohrozit americké vojenské základny v Tichomoří a potenciálně i přímo území USA. Sousední Čína se, zřejmě i díky americké rétorice, začíná stále více kriticky vyjadřovat k politice severokorejského Pchjongjangu, zatímco Rusko sice začalo podporovat opatření proti KLDR v rámci Rady bezpečnosti OSN, leč v dvoustranných vztazích se drží spíše zpět.

Někdy to má, jak počátkem září podotkl list Kommersant, až humorný charakter. Tehdy, na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku, jenž se nachází poblíž společné rusko-čínsko-severokorejské hranice, byla přítomna i delegace Kimových emisarů. Po celou dobu však zůstala pro ostatní partnery prakticky neviditelná. Jediný, kdo jí věnoval pozornost, byl údajně jen nižší ruský úředník – zmocněnec pro Dálný východ. Bylo tak patrné, že Moskva se ještě přesně nerozhodla, jak se Kimově jaderné politice postavit. I když již tehdy naznačil ruský prezident Vladimir Putin distanc od Trumpovy tvrdosti slovy o tom, že sankce a výhrůžky vůči KLDR nemají šanci na úspěch, neboť Severokorejci budou raději „jíst trávu“, než aby se vzdali jaderné zbraně. Podotkl rovněž, že jako varovný příklad jim slouží osud bývalých autoritativních vůdců Libye a Iráku, Muammara Kaddáfího a Saddáma Husajna. Ti jadernou odstrašovací sílu neměli, Západ je pomohl svrhnout a nakonec i fyzicky odstranit. Je proto pochopitelné, že Kim Čong-un se bude „zuby nehty“držet svého jádra coby jediné záruky přežití své osoby i svého totalitárního režimu.

Ruské sdělovací prostředky jsou oproti tomu k Trumpově politice mnohem kritičtější a hojně citují ruské politologické či vojenské kapacity, podle nichž by případ- ná válka v Koreji, k níž může vést eskalace napětí ze strany Washingtonu, přímo ohrozila i Rusko. Zejména tedy v případě, že by z obou stran byly nasazeny jaderné zbraně. Jeden ruský bloger dokonce ironizující formou tvrdí, že vážné ekonomické poškození Číny, Jižní Koreje a Japonska v důsledku války by mnozí američtí konkurenti přivítali potleskem. Současně ovšem seriózní ruská média nepředpokládají, že by Trump k válce opravdu sáhl, neboť si nejspíš musí být vědom toho, že by ho doma čekalo odvolání z funkce v důsledku kongresového impeachmentu.

Ruská diplomacie

Ruská ostražitost se blíží znepokojení Číny, byť se drží více při zdi. Zatímco Peking stále doufá, že jsou možné ústupky obou stran – Američané omezí vojenské aktivity v Jižní Koreji a Pchjongjang postupně utlumí jaderný program –, Moskva se již této win-win vize vzdala. Kimův režim by podle ní měl být více zapojen do mezinárodní spolupráce, čemuž může Rusko přímo přispět v Primorské oblasti. Většina ruského obchodu s KLDR se sice uskutečňuje prostřednictvím třetích zemí (hlavně Číny), ale na Dálném východě jsou podle Rusů možné přímé kontakty. Jak včera oznámily ruské agentury, již nyní k nim patří internetové propojení obou zemí. Do Vladivostoku navíc ten den přicestovali severokorejští občané – první tři vlaštovky nově zavedených elektronických víz.

„Je třeba investovat, jinak se situace ještě zhorší. Jsem přesvědčen, že soupeřícím stranám stačí zdravý rozum a budeme moci řešit tento problém diplomatickou cestou,“reagoval ve Vladivostoku Putin na obavy mocného hongkongského podnikatele, že přijde o miliardy dolarů, které investoval do severní Číny. Podle ruského listu Kommersant chce Putin Kimovi nabídnout i nějaké „perníčky“. Mělo by k nim patřit například propojení železniční Transsibiřské magistrály s Jižní Koreou přes železnice Severní Koreje, výstavba sítí produktovodů, propojení elektrických sítí či rozšíření severokorejských přístavů. „Pokud Severokorejci uvidí, že jim přestávají vyhrožovat a zvou je ke spolupráci, rychleji navážou kontakt,“vysvětluje prezidentův záměr ruský list. Oproti ruským novinářům vidí Putin příznaky jisté umírněnosti i na straně USA. Především v tom, že roste vliv ministra zahraničí USA Rexe Tillersona, který se sice „dostal do špatné party“, ale Putin stále doufá, že „vítr spolupráce a přátelství ho v konečném důsledku přivede na správnou cestu“.

Podle ruského profesora Alexeje Maslova ovšem Putin jen s perníčkem nevystačí. Pokud si Severní Korea bude chtít udržet pozici jaderné mocnosti, musí dát Moskva Kimovi jasně najevo, že z toho plynou i jednoznačné závazky vůči partnerům. Umírněnost ruského prezidenta, kterou nyní dává najevo, je ovšem v tomto ohledu až příliš bezbřehá. Nezbývá než doufat, že při kuloárních jednáních, z nichž poslední se uskutečnilo minulý víkend v Moskvě, umí ruská diplomacie ukázat i svůj bič.