Mušketa vs. samopal

Právo Američanů držet zbraň patří do 18. století

Právo lidu vlastnit a nosit zbraně nebude porušeno, píše se v druhém dodatku ústavy Spojených států. Z posvátného textu tak mnozí Američané dovozují nezadatelné právo ozbrojovat se dle libosti a naopak jasnou stopku vládě jim v tom jakkoliv bránit. Není to ale zdaleka tak jednoduché. Zaprvé je to až druhá půlka věty, přičemž první, oddělená jen čárkou, doslova mluví o „dobře organizované milici“jako základu státu. Přes dvě století se tak americká justice snaží vyřešit oříšek, zda otcové zakladatelé měli na mysli právo na zbraň opravdu pro každého, nebo jen pro ty organizované v milicích, či snad právo jen na ty zbraně, jaké má ona milice.

Především ale byla Listina práv přijata 15. prosince léta páně 1791, tedy v době, kdy se zbraní myslela mušketa! Ne deset automatických pušek s optickým hledím, laserovým zaměřovačem, pažbou, na které neulpí otisky, tlumičem a třemi přídavnými zásobníky. Tragédie jako ta zatím nejhorší v Las Vegas pak jasně ukazují, jaký je to rozdíl. V době, kdy USA ještě bojovaly za nezávislost na britské koruně, šlo hlavně o to, aby se federální vláda nestala tyranem. Dnes má prezident na povel největší armádu světa a několik tisíc jaderných střel. Ale také v zádech Kongres a Nejvyšší soud. A státy i federace mají fungující bezpečnostní složky, takže nikdo nemusí bránit své obydlí a rodinu před bandity jako na Divokém západě.

Než ovšem Američany šmahem odsoudíme, musíme si uvědomit, že tamní společnost je jiná než ta evropská, i když se to mnohdy nezdá. A také, že se debata o zbraních v USA po několika dekádách znovu soudně otevřela fakticky až v roce 2008. Nyní nás nepochybně čeká její další dějství. Jan Klesla