Česko přešlapuje. Dálnic málo, úřadů příliš

Vysvědčení od Světového ekonomického fóra staví Českou republiku na jednatřicátou příčku ze 137 zemí. Premiantem je Švýcarsko

PRAHA Naše země dnes dostane ekonomické vysvědčení, za které se nemusí stydět. Zároveň ale zdaleka nemá „známky“na to, aby pronikla například mezi premianty v EU. Světové ekonomické fórum (WEF) oficiálně představí své tradiční měření konkurenceschopnosti – Česko je z celkových 137 zemí na 31. místě, pelotonu vévodí Švýcarsko. Žebříček vzniká už od roku 1979.

Ve hře bylo dvanáct kategorií, které podrobně zkoumají, jakými země disponuje školami či dálnicemi nebo jak stát zatěžuje podnikatele byrokracií. Ne překvapivě si Češi v posledních dvou ohledech nevedli zrovna dobře.

Část závěrů studie zveřejnila včera Vysoká škola ekonomická, jejíž studenti se podíleli na sběru dat pro WEF. Vyplývá z nich, že Česko je už třetí rok po sobě na stejné pozici – na začátku čtvrté desítky. A jen pomaličku ukrajuje rozdíl, jenž ho dělí od tradičních zemí Evropské unie.

Pro lepší představu: bodový index vítězného Švýcarska je 5,86, u Česka pak 4,80. Maximální možná známka je sedm. Za námi skončilo Slovensko i Polsko, předhonilo nás ale například Estonsko. Zdálky se pak díváme na Němce či Nizozemce, členy první desítky.

„Narazili jsme na určitý strop. Nejsme na tom úplně špatně, ale zároveň se neposouváme výš. Potřebujeme zásadnější změny v přístupu k hospodářské politice, částečně už probíhají. Je třeba, abychom ze zahraničí lákali nikoli sklady a montovny, ale závody a firmy s vyšší přidanou hodnotou, nejlépe ty zaměřené na výzkum a vývoj, hi-tech průmysl či služby,“míní Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Podle něj naše země uvázla v minulosti, i kvůli zásahu České národní banky z před několika lety. „Nebýt intervencí, koruna by dnes byla výrazně silnější, takže by české firmy měly dostupnější zahraniční technologie a know-how,“míní Kovanda.

Právě v kategorii takzvané technologické připravenosti, která zahrnuje mimo jiné i dostupnost a rychlost internetu, se Češi propadli. Stejně tak v úrovni infrastruktury, která do značné míry ovlivňuje kvalitu podnikatelského prostředí – stavba dálnic pokra-

Žebříček konkurenceschopnosti zemí podle 12 kritérií (maximální známka je 7).

1. Švýcarsko 2. USA 3. Singapur 4. Nizozemsko 5. Německo 6. Hongkong 7. Švédsko 8. Británie 9. Japonsko 10. Finsko … 31. Česko

5,86 5,85 5,71 5,66 5,65 5,53 5,52 5,51 5,49 5,49

4,80

Zdroj: Světové ekonomické fórum čuje velmi pomalu, například spojení Prahy s jihem země je stále ne zcela pohodlné, D3 se zatím pomalu blíží k Českým Budějovicím.

V této kategorii skončilo Česko až 49. Infrastruktura v rámci hodnocení Světového ekonomického fóra zahrnuje kromě stavu silnic a dálnic také vybavenost mobilními telefony a kvalitu dodávek elektřiny.

Nejhůře si Češi vedli v kategorii institucí, která hodnotí, v jakém prostředí se firmy pohybují a jak je k nim stát vstřícný. Naše země skončila 52.

„To není překvapivé. Na kvalitu podnikatelského prostředí si dlouhodobě firmy stěžují, jde především o nadměrnou byrokracii,“glosuje ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Šéfové tuzemských firem ostatně opakovaně řekli, že výše daní je netíží tolik jako časté změny a složitost systému jako takového. „Stát jím nesmyslně zatěžuje daňové poplatníky. Po všech subjektech požaduje obrovskémnožství informací, ale vydat jedno rozhodnutí – třeba o založení firmy – je velmi zdlouhavý proces,“doplňuje Petr Sklenář z J&T banky.

Trochu pozitivní odezvy se ale Česku přece jen dostalo: v úrovni základního školství skončilo na začátku třetí desítky, stejně tak v úrovni finančních trhů (23. místo). A v kvalitě makroekonomického prostředí obsadilo dokonce osmou příčku na světě. To podle zprávy VŠE zahrnuje mimo jiné inflaci, hrubé národní úspory nebo vládní zadlužení.