Rodičky už nestárnou. Poprvé od revoluce

PRAHA Ten polistopadový trend se zdál nezastavitelný a lékaři z něj vůbec neměli radost. Průměrný věk rodiček neustále rostl. Ale poté, co v roce 2015 prolomil historickou hranici 30 let, se dále neposouvá. I loni tak ženy rodily v průměru ve 30 letech. První dítě mívají průměrně ve 28,2 roku.

Zároveň už třetím rokem opět rostl počet narozených dětí. Uvedl to včera na tiskové konferenci Český statistický úřad (ČSÚ). Celkem minulý rok přišlo na svět 112 663 miminek. Není to ovšem zatím tolik jako při posledním baby boomu v roce 2008. To se narodilo na 120 000 dětí.

Otázka ovšem je, jestli tento pozitivní trend bude dlouhodobý. Například místopředseda České gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák upozorňuje, že momentálně rodí populačně silnější ročníky.

Navíc je podle něj stále hodně žen, které odsouvají těhotenství až na pozdější roky. „I když to třeba nemusí být velké procento, možná i přibývá žen, které začnou se snahou o otěhotnění až hodně po 35. roku života,“uvedl.

Rostlo to od revoluce

Podle sociologů se věk rodiček zvyšuje kontinuálně už od revoluce. Na začátku devadesátých let byl podle ČSÚ průměrný věk žen při narození dítěte zhruba 25 let.

Jako nejjednodušší vysvětlení se nabízí to, že čím dál více z nich studuje vysokou školu, a rodinu tedy zakládá později. „Překvapivé ovšem je, že se věk prvorodiček zvyšuje u žen se středoškolským vzděláním,“řekl před časem LN Petr Fučík z Ústavu populačních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Skladba společnosti je totiž podle něho v současnosti jiná a vyznává jiné hodnoty: založení rodiny přestalo být prioritou, pro mladé lidi je důležitější jejich kariéra či život bez závazků. Často si zachovávají zázemí u rodičů a zkoušejí si dospělost nanečisto.

Podle zkušeností gynekologů společnost slepě věří tomu, že rodit děti v pozdějším věku není problém a že případně pomůže asistovaná reprodukce. Jenomže po třicítce narůstají rizika. Vyšší věk matky může způsobovat více komplikací během samotného těhotenství. Navíc takováto těhotenství končí častěji místo přirozeného porodu císařským řezem. Dětem starších matek také hrozí vyšší riziko vývojových a genetických vad.

Ideální věk, kdy má mít žena první dítě, je podle Dvořáka vždy nutně kompromisem mezi sociálním a biologickým hlediskem. „Také je potřeba mít na paměti, že kalendářní a biologický věk Za posledních deset let v Česku přibylo 291 600 obyvatel.

Na konci minulého roku připadlo na sto osob ve věku 15 až 64 let celkem 29 seniorů starších 65 let a 24 dětí mladších 15 let.

Loni manželství uzavřelo 50 768 dvojic. Poprvé svatbu mělo 34 000 párů.

Rozvodů v minulém roce bylo meziročně o 1100 méně, statistici jich evidovali zhruba 25 000.

Téměř polovinu chlapců a děvčat – přesně 48,6 procenta – přivedly loni na svět nevdané ženy. Mimo manželství se narodilo 58 procent prvorozených a 38 procent druhorozených. ženy nejsou vždycky úplně stejné entity. Je ale pravda, že většina autorů udává, že první dítko má mít žena v ideálním případě před 30. rokem,“dodal.

V Česku se už třetím rokem rodí více dětí. Společnost ale přesto stárne, upozornili včera statistici.

Přibývá seniorů

Pozitivní zpráva tedy je, že průměrný věk českých matek loni přestal růst a zároveň se rodí více dětí. Počet potomků na jednu ženu loni činil 1,63, což je nejvyšší hodnota od roku 1994.

I přes vyšší počet dětí ale česká společnost stárne. „Stárnutí se projevuje jak rostoucím podílem seniorů, tak rostoucím průměrným věkem. Ten se meziročně zvýšil na 42 let, za deset let je to o více než dva roky,“uvedla Michaela Němečková z ČSÚ.

Lidí nad 65 let loni přibylo o 56 500. Bylo jich tak téměř 1,99milionu a tvořili 18,8 procenta obyvatel. Za posledních deset let se seniorská skupina rozrostla o půl milionu. Dětí do 15 let bylo 1,65 milionu a představovaly 15,6 procenta lidí v Česku.

Meziročně se tak průměrný věk loni zvedl o 0,2 roku. Podíl ekonomicky aktivních lidí poklesl za desetiletí ze 71 na 66 procent. Nejpočetnější generací jsou takzvané Husákovy děti ze 70. let, nejsilnějším ročníkem byl pak rok 1974.

Život se také prodlužuje. Od roku 2006 se u žen naděje dožití zvedla o 2,5 roku na 82,1 roku, u mužů o 2,8 roku na 76,2 roku. I tak je podle Němečkové střední délka života v ČR kratší zhruba o čtyři roky než ve vyspělých západních státech.

Počet obyvatel Česka ovšem neklesá. V některých letech přibylo obyvatel i díky narozeným dětem. Tyto roky se střídají s těmi, kdy bylo více zemřelých. Hlavní vliv na přírůstek počtu obyvatelstva ale mají cizinci.

Za posledních pět let Česku přibylo 73 400 obyvatel. Od roku 2012 do loňska se přistěhovalo 24 900 Slováků, 5800 Rusů, 5400 Němců, 5300 Rumunů a 4700 Bulharů. Ukrajinců je o 500 víc. Zemi naopak opustilo 1100 lidí z Vietnamu. Vystěhovali se i Češi, odešlo 6300 lidí. Česko mělo loni 10 578 820 obyvatel.