Katalánci se bouří. Ale ne všichni
Statisíce lidí v Barceloně a dalších městech podpořily stávku na protest proti tvrdému zásahu španělské policie, která se snažila zabránit nedělnímu referendu v Katalánsku. Ochromena byla včera doprava, zavřené byly i školy.
BARCELONA/PRAHA Početné davy obklopily včera sídla španělské policie a vládní Lidové strany, vzduchem se nesla rozhněvaná hesla o „okupantech“. Do ulic katalánské metropole Barcelony včera vyšlo nejméně 300 tisíc lidí, aby protestovali proti vládě v Madridu.
Na mnohamístech se stávkovalo. Uzavřena zůstala slavná katedrála Sagrada Familia, utichly práce v barcelonském přístavu a netrénovali ani fotbalisté velkoklubu FC Barcelona.
Některé odborové svazy ale stávku nepodpořily, takže mnohé velké firmy práci nepřerušily.
„Samostatnost podporuje především katalánská vyšší střední třída, zatímco chudší vrstvy už méně,“nabídl španělský politolog Victor Lapuente Giné vysvětlení, proč v některých místech byla podpora stávky nižší.
Rozhořčení v ulicích bylo přesto nepřeslechnutelné. Brutální zásah proti víkendovému referendu, při kterém bylo zraněno 900 osob, přivedl Katalánce do varu. Mnozí z nich stále nemohli pochopit, proč Madrid zasáhl takovou silou.
„Lidé tu nechtěli nic víc než se svobodně vyjádřit ke své budoucnosti, jenže proti nim stáli policisté, kteří jednali s takovou agresivitou, jakou je těžké si v některé evropské zemi představit,“uvedla pro LN Dolors Farranová, kata- lánská jazyková lektorka z Lleidy na západě regionu.
Policisté použili zakázané gumové projektily i slzný plyn.
„Od dob Frankovy diktátorské éry Katalánci nikdy nezažili takovou míru násilí vůči bezbranným lidem,“říká Dolors Farranová. „Jedna z volebních místností byla přímo v jazykové škole, kde pracuji,“pokračuje. „Bylo pro mě nesmírně zraňující sledovat, jak policisté bijí mé blízké.“
Evropská unie ztichla
Katalánská vláda v čele s premiérem Carlesem Puigdemontem nyní váhá, jak postupovat dál. Jak Madrid, tak Barcelona podmiňují příští dialog požadavky, které dru- há strana odmítá. Katalánsku se tak nabízí jednostranné vyhlášení samostatnosti.
Ale co potom? „Kromě odstranění španělských vlajek z úřadů je těžké vymyslet, co by mohla katalánská vláda dál udělat,“uvedla agentura AP. Dnes bude o krizi jednat katalánský parlament.
V lepší situaci není ani Madrid. Pokud selže dialog, může přitvrdit. Nabízí se třeba pozastavení katalánské autonomie. Podobné řešení umožňuje ústava.
Jenže: takový radikální krok by mohl být kontraproduktivní. Rozhořčení Katalánců by ještě znásobil a mohl by na stranu stoupenců samostatnosti nasměrovat i ty Katalánce, kteří dosud cítí vůči Mad- ridu zbytky loajality. Je potřeba vstřícných kroků z obou stra.
„Současná krize tkví v tom, že dialog mají nyní v rukou zastánci nesmiřitelných pozic z obou stran,“soudí politolog Victor Lapuente Giné, který píše sloupky do listu El País.
Nabízí se tedy, že by konflikt mohl urovnat zprostředkovatel. Takovým mužem by mohl být španělský král Felipe VI., který se ale včera postavil jednoznačně za vládu vMadridu, tudíž pro Katalánce nepředstavuje nezávislou autoritu.
Felipe VI. v ostře sledovaném televizním vystoupení kritizoval lídry Katalánska za uspořádání referenda. Jejich čin označil za porušení ústavy, šlo podle něj o projev nepřijatelné neloajality.
Katalánci se tak dívají do zahraničí. Vláda v Barceloně výslovně zmínila, že by smíření mohla moderovat Evropská unie.
Evropští politici ovšem kolem katalánské krize jen rozpačitě přešlapují, nabízí bezobsažné věty, téměř se o ní bojí mluvit. A když se vyjádří, jako francouzský prezident Emmanuel Macron, vyhnou se zmínce o nedělním násilí.
Baskicko, Korsika...
Evropská unie evidentně nemá zájem do sporu vstupovat. To Katalánce zklamalo. Důvodem vlažného postoje EU může být fakt, že i jiné evropské země se mohou potýkat se zesílenými ambicemi národnostních menšin.
Ve Španělsku si ještě dobře pamatují atentáty, které páchali baskičtí teroristé. V sousední Francii vybuchovaly bomby na Korsice. V Itálii mají už roky secesionistickou Ligu severu a nespokojený region Horní Adiže.
Všechna tato místa by posun v Katalánsku směrem k nezávislosti mohl inspirovat.
Komentář k tématu čtěte na straně 10