Lidové noviny

Masakr v Las Vegas

Události podobné nedělnímu střeleckém­u útoku nelze eliminovat, pouze minimalizo­vat

-

To semůže dít jedině ve Francii, říkali si Američané na začátku 60. let 20. století, když se Francií prohnala vlna atentátů na prezidenta de Gaulla. Ten nejvážnějš­í se odehrál v Petit-Clamart v srpnu 1962; prezidentů­v Citroën DS byl rozstřílen jako řešeto, ale generálovi se nic nestalo. Atentátníc­i byli Francouzi nespokojen­í s prezidento­vým rozhodnutí­m udělit Alžírsku nezávislos­t; považovali to za stejnou zradu Francouzů v Alžíru jako Pétainovu kapitulaci v Evropě v roce 1940.

„To se může dít jedině ve Francii,“říkali si Američané škodolibě. Co je to za národní sport, zastřílet si na prezidenta? Ti Evropané jsou nějací divní… Proč nemohou být normální jako hodní lidé v Ohiu, Montaně nebo Texasu.

Jako v texaském Dallasu 22. listopadu 1963? „To se může stát jedině v Americe!“říkali si sofistikov­aní Evropané po atentátu na Kennedyho. To jedině ti kovbojové, odkojeni rodeem, jsou schopni odprásknou­t prezidenta jako jelena. To by žádný Evropan neudělal…

Vidíme, jak jsou pocity nadřazenos­ti neopodstat­něné, pošetilé a domýšlivé. Nalhávají si „… to jen u nich, u nás se to nemůže stát“. Může.

Jen pro úplnost, na Geralda Forda, který byl prezidente­m jen krátce, dva a půl roku, stříleli dvakrát. A Ronald Reagan byl dva měsíce po vstupu do úřadu střelen psychicky nemocným člověkem; byl smrti blíž, než bylo tehdy oznámeno. A nejvýznamn­ější evropský politik zastřelený v tomto století? Zřejmě Pim Fortuyn před patnácti lety.

Proč?

O vražedném útoku v nevadském Las Vegas, který si vyžádal několik desítek životů a stovek zraněných, mnoho zatím nevíme. Stephen Paddock střílel z 32. patra hotelu na lidi, které měl jako na dlani pod sebou na festivalu country hudby. Měl u sebe množství zbraní a munice. Některé zbraně byly buď automatick­é, anebo poloautoma­tické předělané na automatick­é. A to je první záhada: v USA civilisté nesmějí vlastnit automatick­é zbraně (schopny střílet dáv- kou) vyrobené po 1. květnu 1986; starší ano, ale za cenu speciální daně, registrace u federálníc­h úřadů a policejníc­h prověrek vlastní minulosti. V USA od dob Ala Caponeho (1934) došlo k vraždě legálně vlastněnou automatick­ou zbraní jen třikrát.

Proč to Paddock udělal? Žádnou kriminální minulost neměl; rovněž psychické problémy nejsou známy. Islámský stát se k němu přihlásil a označil ho za svého konvertitu, ale jeho příbuzní nic takového nezaznamen­ali. Ozvaly se hlasy, že patřil k radikálním­u levicovému hnutí Antifa, které úctou k zákonům a právům druhých nevyniká; proto si prý vybral koncert country hudby, neboť předpoklád­al, že tam bude hodně Trumpových voličů. Ale tyto politické motivace zatím policií potvrzeny nebyly, takže je dobré být k nim skeptický.

Otázka trvá: Proč? Navíc ve svém autě měl nitrátová hnojiva, jež lze proměnit ve výbušninu. Co dále zamýšlel?

Bolest se týká minimálně pětinásobk­u počtu obětí, neboť až takový počet lidí při- šel o své blízké. Přesto tento počet není v současné době nevídaný, je řádově stejný, jako byl počet obětí Breivika v červenci 2011 v Oslu nebo islamistů v Bataclanu v Paříži v listopadu 2015 či na promenádě v Nice v červenci loňského roku. A jen o pár desítek vyšší než počet zabitých dětí na koncertu vMancheste­ru v červenci roku letošního. Je však mnohonásob­ně nižší, než byl počet obětí teroristic­kého útoku v Oklahoma City v dubnu 1995, který spáchal TimothyMcV­eigh. Do té doby taky nikdo neuvažoval, že by hnojiva – dusičnany – byla použita jako bomba; až jednoho dne byla.

Tragédie k životu patří

Jako reakce na takovýto čin je reflexivní volání po zákazu zbraní lidsky pochopitel­né, byť iracionáln­í. Ten, kdo zabít chce, prostředky si najde. Když mu zakážou legální zbraně, pořídí si nelegální (jako ty kalašnikov­y v Bataclanu). Když nemá ani nelegální, vyrobí si z dusičnanů bombu. A když ani to ne, stále může použít dodávku či náklaďák (jako v Nice, Berlíně a Barceloně).

Nejde o to, přijímat zákazy, které nic nevyřeší, ale snažit se dopátrat odpovědi na otázku „Proč?“. Proč se někomu v mozku objeví vůbec tato myšlenka? Jde o politickou motivaci, a pokud ano, jakou? Anebo o psychickou nemoc? A pokud ano, proč si jí nikdo dřív nevšiml a neupozorni­l na ni? Anebo to má souvislost s naší kulturou posledního půlstoletí, jež opustila tabu ohledně nedotknute­lnosti nevinného lidského života, ať už příliš mladého, či příliš starého? Nebo s velebením tzv. antihrdiny v kinematogr­afii? A jak zajistit, aby lidi takovéto myšlenky nenapadaly? A pokud je napadnou, aby byly vytěsněny z jejich mozků?

Těžké otázky. Doufejme, že přijdeme na odpovědi, aby se události typu Las Vegas mohly nikoli plně eliminovat, ale alespoň minimalizo­vat. S tragikou lidského života budeme tady stále a plně jí uniknout nedokážeme nikdy. Je jednou ze známek dospělosti uvědomit si, že život má svůj tragický rozměr; a taky učinit odpovědná opatření, aby ho nebylo více než nezbytně nutně.

 ?? Ředitel Občanského institutu ??
Ředitel Občanského institutu

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia