Ležák není ležák. EU stopla vyhlášku
Členské země Evropské unie neschválily normu, která v české legislativě mimo jiné zavádí pořádek do označování piv
PRAHA V Česku se zatím dál bude označovat ležákem i pivo, které ve skutečnosti tradičním českým ležákem není. Evropská komise totiž na základě připomínek některých členských zemí Evropské unie vydala negativní stanovisko k zavedení vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí, ve které české ministerstvo zemědělství dělá pořádek i v názvosloví piv.
Vyhláška například zavádí do české legislativy v rámci rozlišení stupňovitosti i novou kategorii piv, takzvaná plná piva, tak aby výrobci nemuseli jako dosud zmatečně označovat ležákem i svrchně kvašená piva anglosaského stylu, různé ejly (ale), jen proto, že podle limitu stupňovitosti od 11 do 12,99 procenta spadají do kategorie dosud označované jako ležák.
Jiná výroba, stejná kategorie
Ležákem se však ve skutečnosti bez rozlišení stupňovitosti rozumí tradiční český způsob výroby s využitím kvasnic spodního kvašení při nižších teplotách a delším čase zrání, což dává pivu větší říz i naprosto jiné chuťové parametry než svrchně kvašená piva zahraniční výroby.
Problém však nevidí členské země Evropské unie (spekuluje se, že veto české vyhlášce vystavilo například Slovensko) v nových pravidlech pro piva v Česku, ale v jiné pasáži vyhlášky, jež se týká minerálních vod. Tím však byla pozastavena platnost celé vyhlášky. A nikdo teď neví, jak dlouho řešení celé situace potrvá. Vyhláška přitom měla začít v Česku platit podle původních představ ministerstva zemědělství už loni.
Resort byl včera poměrně skoupý na informace. „Vyjádření Evropské komise k problematice označování ochucených minerálních vod a způsob jeho vypořádání zatím ministerstvo zemědělství spolu se zástupci průmyslu analyzuje,“uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Jisté je, že vyhláška u nás nezačne platit ani v příštím roce.
K rozporu se stávající normou dochází už několik let s tím, jak se u nás pivovary stále častěji pouštějí do výroby piv typu stout (příkladem je irský Guinness), pšeničné, ale (ejl), IPA (India Pale Ale), vyráběných jednodušší a rychlejší technologií svrchního kvašení. Jejich obliba, a tedy i výroba u nás výrazně roste, vaří je už i největší pivovary u nás, dosavadní vyhláška však s nimi nepočítá.
Jenže pokud tato piva mají stupňovitost v rozmezí 11 až 12 stupňů, což je dosud podle platné legislativy kategorie s označením ležák, musejí pivovarníci na etikety také slovo ležák používat. Jde o odborný renonc a matení zákazníků.
Dochází tak k tomu, že například Pivovary Lobkowicz musejí na etiketě svého svrchně kvašeného piva Lobkowicz Premium Ale uvádět nesmyslný protimluv „pivo světlý ležák svrchně kvašený“. Krušovice zase musejí označovat za ležák své svrchně kvašené pšeničné, podobně jsou na tom některá svrchně kvašená piva z Pivovaru Náchod a nesmyslné označení musejí používat i další výrobci, včetně minipivovarů.
Chce to další změnu vyhlášky
Nové znění vyhlášky už specifikuje, že ležákem může být jen spodně kvašené pivo. Pro ta ostatní v rozmezí 11 až 12 stupňů zavádí označení „plná“piva. Třináctky a všechna vícestupňová piva pak budou bez rozdílu označovaná jako „silná“.
Českomoravský svaz minipivovarů však považuje i nové kategorie, byť zatím v Bruselem odmítnuté vyhlášce, za nedostatečné. V budoucnu bude nutné zmíněnou vyhlášku doplnit ještě o povinnost uvádět nutriční hodnoty piva. A v té souvislosti chce svaz minipivovarů prosadit i další zlepšení vyhlášky. Tak, aby kategorie „ležák“nebyla vymezena jen pro spodně kvašené jedenáctky a dvanáctky.
„Typicky český ležák totiž může být uvařen i jako desítka nebo třeba patnáctka. V zahraničí tuhle charakteristiku uznávají. Chceme, aby to respektovala i česká legislativa,“uvedl šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.