Zatvrzelé nevěsty

ANO by rádo koalici rychle, ale nejspíš to potrvá

Stejně jako fotbalu každý z nás rozumí i politice. Takže každý z nás sestavuje koalice, proč ne, tak to má být. ANO hledá partnera a zároveň musí počítat s prezidentskou kartou. To znamená, že Andrej Babiš chce dostat co nejrychleji pověření k prvnímu pokusu. Na prezidenta totiž může tlačit jen do 7. listopadu, kdy je poslední den, kdy by mohl z rukávu vylovit prezidentského kandidáta Stropnického (to je dostatečně silná figura, která by mohla Zemana oslabit). Po tomto datu ztrácí na prezidenta páku, proto spěchá.

Druhá nejsilnější ODS by s Babišem ústy svého předsedy do společné koalice nikdy nešla, na druhé straně jsou tu ale takoví straníci, kteří by koalici považovali za dobrou příležitost. Václav Klaus junior se tím nijak netají. Profesor Fiala bude navíc pod tlakem, jenž časem vyplyne z požadavku voličů i části elit na demokratickou vládu, přičemž nabídky pro občanské demokraty mohou být velmi vysoké.

Koalice s Piráty sice dává poslaneckou stovku, ale velice zřetelně Babišovi nekonvenuje. Piráti též říkají, že s ANO spolupracovat nechtějí. Jen s pytlem 22 blech téhle strany Babiš vládu též nesestaví a další strana znamená komplikace navíc.

Okamurova SPD sice jednání s ANO nevylučuje, avšak Andrej Babiš tuhle koalici odmítá. Za prvé by mu velmi pokazila pověst v zahraničí (už tak dost pošramocenou) a za druhé by si k nevypočitatelnému xenofobovi Okamurovi musel přibrat ještě někoho dalšího a to by bylo velmi složité, demokratické strany se zde špinit nechtějí.

I komunisté jsou málo pravděpodobní, protože připadají v úvahu leda tak společně s okamurovci, jenže to by pak byla koalice z pekla, již by možná odmítali i někteří členové ANO, nehledě k faktu, že předseda Babiš ji vylučuje též.

K sociálním demokratům je předseda ANO vstřícnější, pokračování stávající koalice mu doporučuje i prezident. Jenže oranžoví si musejí udělat po surovém výprasku jasno, co vlastně chtějí. Jestli hledat nový program a tváře v opozici, nebo obhajovat desítky teplých míst pro straníky na ministerstvech a v orgánech státních firem. A pro stranu ve finanční tísni, jako je ČSSD, to věru není snadná volba. Lidovci jsou de facto vždy připravení ke všemu, což též neznamená, že se s nimi nabízí snadná dohoda. Starostové i TOP 09 se nikam nehrnou a navíc na nich nebude nikdo „klečet“.

Zkušenost nám velí věřit v dohodu. Martin Zvěřina