Ostříběžec
žec po ostří? Ostroběžec? Ostříběžec!
Ostříběžec: ten, jehož úkolem je rozpoznávat, kdo je v temném, dystopickém světě člověk a kdo robot, filmovým termínem „replikant“. Hranice mezi pravým člověkem a umělým člověkem je tenká a ostrá jako to ostří nože. Nový film o ostříběžci má v názvu dodatek „2049“, aby se odlišil od svého prvního dílu z roku 1982. Ten kladl onu dystopickou budoucnost už vlastně do naší současnosti – do roku 2019…
Úkol ostříběžce z roku 2049 je stejný, ale přitom jiný. Jeho předchůdce ve starém filmu měl odhalovat osamělé vzbouřené roboty, skryté ve světě lidí. Nový ostříběžec je sám robot, jeden z tisíců robotů poslušných, kteří nahradili lidi v roli zotročené levné pracovní síly (mlč, má to nebýt o vol-
Putna
Středa Baldýnský bách!). Jako jeho předchůdce, i on však zjišťuje, že hranice mezi lidským a nelidským, přirozeným a nepřirozeným, je složitější, než si myslí ti, kdo spoléhají na staré definice a ideologická schémata (mlč, má to nebýt o volbách!). Zjišťuje, jak vypadal svět před ekologickou katastrofou, které nikdo nedokázal zabránit, protože lidé nedokázali překonat svoje sobectví (mlč, má to nebýt o volbách!). Zjišťuje též, že skoro za vším, a přece ne za vším stojí velkopodnikatel, který si myslí, že je pámbu (mlč, má to nebýt o volbách!); výstižně je ten mocný muž v podání Jareda Leta zobrazen jako jakýsi lživý Kristus.
Poselství Ostříběžce je univerzální. Český divák může však navíc cítit hrdost, že jsou tu hodnoty, které jsou „naše, české“(mlč, má to nebýt o volbách!). Celý kon-
Čtvrtek Rejžek cept robotů, kteří slouží, potom se vzbouří a potom se polidští – to je přece stará Čapkova hra R. U. R. I tam jsou to nejpodstatnější, co dělí člověka od nečlověka, to „ostří nože“– emoce. Cit, láska, ochota udělat něco pro druhého, dokonce se i pro něho obětovat. R. U. R. končí scénou, kdy poslední přeživší člověk, Alquist, s radostí zjišťuje, že roboti začínají mít city, že se dokonce začínají milovat. Svou radost pak vyjadřuje čtením z Bible o stvoření světa a vlastním vyznáním víry, že život přece jen půjde dál. Mlč, má to nebýt o volbách. MARTIN C. PUTNA
Pátek Šustrová Sobota Hanák