ČVUT povede jaderný fyzik

Vojtěch Petráček

PRAHA Ani historicky první rektorka, ani mladý kybernetik s byznysovou zkušeností, ani bývalý děkan IT fakulty či obhajující lídr... Rektorem ČVUT byl včera až v 5. kole zvolen Vojtěch Petráček (53) z jaderné fakulty, který už býval prorektorem pro vědu a výzkum.

Nevídané drama má na svědomí 45 volících senátorů i nový volební řád. Pětice kandidátů na rektora byla totiž postupně v dalších kolech vyřazována podle hesla: „Nejslabší, máte padáka!“A volit se mělo do chvíle, kdy některý z kandidátů obdrží nadpoloviční počet ze všech hlasů čili 23 a více.

V brzkém odpoledni přišlo první kolo. „Černého Petra“dostal informatik Pavel Tvrdík, pro nějž hlasovali jen tři senátoři. Naopak pro obhajujícího rektora Petra

Budoucí rektor ČVUT. V letech 2010 až 2015 již zastával post prorektora pro výzkum.

Na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy vystudoval fyzikální elektroniku a optoelektroniku (1987, 1995).

V roce 2007 se na ČVUT habilitoval: je docentem fyziky.

V minulosti působil v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd (1995 až 1999) a posléze na univerzitě v Heidelbergu (1999 až 2004).

Pracuje na experimentech typu ALICE v ženevském centru CERN.

Na jaderné fakultě ČVUT učí částicovou fyziku a podílí se i na vývoji experimentálních zařízení.

Je spoluautorem více než 270 studií, jež mají asi 10 tisíc citací. Konvalinku, jenž čelil v uplynulém roce dvěma pokusům o odvolání, se vyslovilo nejvíc lidí: 15.

Ve druhém kole dostal stejně (a opět nejvíce), naopak ze zbylé čtveřice dosáhla nejslabšího výsledku děkanka stavební fakulty Alena Kohoutková se šesti hlasy.

Klíčové bylo těsné třetí kolo. Rektor Konvalinka v něm získal 16 hlasů a Petráček 15, čímž o jeden jediný hlas vyřadil třetího v pořadí – pětačtyřicetiletého Michala Pěchoučka, jenž se na univerzitu vrátil i po působení v nadnárodní IT korporaci Cisco.

Čtvrté kolo tak zopakovalo čtyři roky starý duel mezi Konvalinkou a Petráčkem. Tehdy profesor stavařiny zvítězil 31 ku 11, včera však prohrál 18 ku 22, neboť se započítalo jen čtyřicet z 45 hlasů.

Podle pravidel akademického senátu sice Konvalinka vypadl ze hry, ale Petráčkovi chyběl potřebný jeden hlas (tedy 23 či více) k tomu, aby byl zvolen rektorem.

Konalo se tak páté kolo, vlastně vyslovení důvěry poslednímu, zbývajícími adeptovi. Po páté hodině večerní pak komise napjatým akademikům sdělila, že z 45 hlasů bylo 22 neplatných (zahozených), ovšem 23 se vyslovilo pro, aby se Petráček stal rektorem ČVUT pro léta 2018 až 2022.

„Bylo to velmi dlouhé. Mám sa- mozřejmě radost. Budeme se senátem, stávajícím i rodícím se vedením ČVUT spolupracovat tak, abychom školu navedli na trajektorii s lepší vzájemnou komunikací,“řekl LN budoucí rektor, jehož specializací jsou velké experimenty ve středisku Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN).

V nesmírně napínavé bitvě pětice kandidátů na post rektora Českého vysokého učení technického (ČVUT) včera zvítězil Vojtěch Petráček. Pokud jej jmenuje prezident republiky, bude univerzitu řídit od února 2018 až do roku 2022.

Uhasit spory, budovat značku

Nejstarší česká polytechnika, která má fakulty v Praze i Kladně, byla v posledních letech zmítána vnitřními spory. Silné fakulty se vymezovaly vůči rektorátu; prakticky neustále se vede debata o statusu i pojetí nedávno vzniklého Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), ústavu, jenž vznikl v Dejvicích.

Úkolem nového rektora, jenž musí být ještě jmenován prezidentem republiky, tak bude vyřešit pnutí, která navenek poškozují značku školy s 310letou historií.

Koho si vybere do týmu, zatím Petráček neprozradil. „Je pravděpodobné, že v týmu prorektorů se objeví někteří ze spolukandidátů,“naznačil pouze. Mezi jeho cíle patří větší součinnost fakult i ústavů, zviditelnění v zahraničí, výzkum, lákání talentovaných studentů či příprava nové institucionální akreditace pro celé ČVUT. Poznámku čtěte na straně 10