Rijád se vrací k umírněnému islámu
Před rokem 1979 Saúdská Arábie takováto nebyla, připomíná korunní princ Muhammad a prosazuje dlouho očekávané reformy.
RIJÁD/PRAHA Saúdská Arábie se chce vrátit k umírněnému islámu. V ultrakonzervativním království ještě nedávno nepředstavitelná slova pronesl na úterním podnikatelském fóru v Rijádu korunní princ Muhammad bin Salmán poté, co jeho otec před měsícem oznámil, že saúdskoarabské ženy budou moci od příštího roku řídit auta, princův výrok potvrzuje, že se kolébka islámu mění. Navzdory odporu konzervativních kleriků.
„Vracíme se k tomu, čím jsme byli dříve – zemí umírněného islámu, který je otevřený vůči všem náboženstvím, tradicím a lidem z celého světa,“prohlásil 32letý korunní princ. „Chceme žít normálním životem, v němž se naše víra mění v toleranci, v naše tradice a vlídnost,“dodal.
Muhammad bin Salmán se ale zároveň ostře vymezil vůči extremistům a slíbil, že je zničí. „Sedmdesát procent saúdskoarabské populace je mladší 30 let a my nestrávíme dalších 30 let života vypořádáváním se s ničivými myšlenkami,“řekl s tím, že Saúdská Arábie takto před rokem 1979 nevypadala.
V roce islámské revoluce a svržení sekulárního šáha v Íránu krátce okupovali mešitu v Mekkce sunnitští radikálové. Režim poté zakázal zábavu a nad veřejným životem získali většímoc wahhábističtí klerici – jejich vliv zasáhl školství, justici, ale i zahraniční politiku.
V zemi platí právo šaría, které se v některých případech – například v tělesných trestech – podo- bá pravidlům, jež zavedli teroristé z takzvaného Islámského státu.
Nyní se ale země dala do pohybu. Jak připomněl server CNN, vedle povolení ženám řídit umožnili saúdský král a jeho syn pořádání prvních koncertů a v blízké době by se měla znovuotevřít i kina. Vláda také výrazně omezila pravomoci obávané náboženské policie, především jí odňala právo zatýkat občany.
Lidskoprávní organizace sice pokrok vítají, upozorňují ale na to, že je třeba jít dál. Od ledna 2018 budou sice Saúdské Arabky smět řídit, život jim ale stále ztrpčují zákony o mužských opatrovnících, bez nichž nemohou ani navštívit restauraci. „Opatrovnictví zabraňuje ženám činit v životě rozhodnutí bez přítomnosti mužského příbuzného, i když je oním příbuzným sedmiletý syn,“připomíná Liesl Gerntholtz z organizace Human Rights Watch.
O tom, že se Saúdská Arábie snaží změnit, svědčí i konference o nových technologiích, která se nyní uskutečnila v Rijádu.
Město robotů na břehu Rudého moře
Na ní Saúdové oznámili, že chtějí investovat 500 miliard dolarů s cílem vybudovat město, kde bude pravděpodobně „žít“více robotů než lidí a kde se hlavně budou prohánět auta bez řidičů. „Město budeme stavět na zelené louce, mělo by být uzpůsobené pro létání dronů a mělo by být centrem rozvoje robotiky,“prohlásil korunní princ Muhammad bin Salmán.
„Chceme vytvořit něco zcela odlišného. Neom by mol být místem pro snílky, kteří chtějí stvořit něco nového, něco zvláštního,“dodal korunní princ.
„Roboti mohou vykonávat širokou paletu funkcí včetně péče o bezpečnost, logistiku, mohou provozovat donáškové služby nebo se mohou starat o staré a nemohoucí,“pronesl před publikem Marc Raibert, šéf robotické společnosti Boston Dynamics.
Neom, jak se má město nazývat, by měl stát v severozápadní části Saúdské Arábie mezi Rudým mořem, Egyptem a Jordánskem. Měl by podléhat přímému dohledu prince a platit by zde mělo zvláštní regulatorní prostře- dí. Cílem projektu je vybudovat ekonomickou zónu, která přiláká investory, vývojáře a technologické firmy a tím pádem pomůže snížit závislost saúdské ekonomiky na exportu ropy. Počítá se s tím, že oblast by do roku 2030 měla přispět k hrubému domácímu produktu země částkou 100 miliard dolarů.
První fáze projektu by přitom měla být vybudována do roku 2025. Není náhodou, že Saúdové plán přednesli před účastníky konference, na níž byli zástupci finančních a technologických firem, jako je banka J. P. Morgan, investiční skupina BlackRock či konglomerát Siemens. Projekt totiž bude financován jak ze státní pokladny, tak ze soukromých peněz. Část finančních prostředků by měl poskytnout Saúdskoarabský státní investiční fond, který dnes spravuje majetek v hodnotě 230 miliard dolarů, a zbytek bude muset dofinancovat právě soukromý sektor.