Nejdůležitější volby
Víc než vláda ovlivní naši budoucnost vysoké školy
Podzim léta páně 2017 si budeme skutečně za několik let připomínat jako období přelomových voleb. Ne ale tak kvůli obvyklému hlasování o poslancích a poslankyních, ale kvůli mnohem důležitějšímu výběru vedení našich předních vysokých škol. Své rektory převolila jak nejstarší univerzita na sever od Alp, olomoucká druhá nejstarší vysoká škola u nás, tak i pětice dalších předních akademických institucí, a především naše největší techniky. Zatímco hlavy Karlovy a Palackého univerzity své posty bez problémů obhájili a brněnská VUT má jediného kandidáta, na Českém vysokém učení technickém se strhl lítý boj o budoucnost naší ekonomiky.
Proti sobě stanul dosavadní skandály stíhaný rektor Konvalinka a čtveřice kandidátů včetně mladého profesora umělé inteligence Michala Pěchoučka. Právě úspěšný startupista, investor a šéf katedry počítačů ve své vizi zdůrazňoval, že se svět mění neskutečným tempem, blíží se digitální transformace světové i české ekonomiky a jestli něco skutečně potřebujeme, tak je to kvalitní vzdělání. Technické školy přitom nejsou jen pro inženýry a programátory, ale musí otevřít dveře nové průmyslové revoluci, všem oborům. Být nejen továrnami na absolventy, ale celoživotními partnery lidí ze všech oborů veřejné i soukromé sféry. A především, být nejlepší.
To, co totiž Česko skutečně nutně potřebuje, je špičková univerzita, která potáhne celou naši ekonomiku výš k lepší produktivitě a tím i platům. Doslova středoevropskou obdobu americké MIT, kalifornského Caltechu, nebo švýcarské ETH. Zatímco ty jsou v čele a v top 10 nejlepších světových univerzit, naše školy se plácají v nejlepším případě od 400. místa dále, když se zadaří, vyskočí na příčku 302, jako letos Univerzita Karlova v hodnocení QS. Jistě, třeba MIT je elitní výzkumné pracoviště, ale ČVUT má zase špičkové lidi právě v digitálních oborech budoucnosti. Uvidíme, jestli se nakonec zvolený kompromisní akademik Petráček vydá tímto směrem, nebo jedna z našich nejdůležitějších škol zaspí a my s ní. Jan Klesla