Lék na podvědomé předsudky

Jste rasisté? Věřím, že většina z vás by odpověděla záporně. Tak si teď prosím zadejte do vyhledávače pojem test implicitních asociací a na stránkách Project Implicit (jsou v češtině) se otestujte. Objeví se vám obrázek tmavého a bílého člověka, přičemž vaším úkolem je k tmavému obličeji přiřazovat pozitivní vlastnosti a k bílému ty špatné. Pak se to prohodí. Počítač vám při tom měří rychlost reakce. Já se kupříkladu považuji za člověka bez předsudků, a přesto mi vyšlo, že mám „mírně automatické preference pro lidi bílé pleti“. Přiřadit pozitivní vlastnosti k tmavým obličejům mi prostě trvalo o něco déle, než když jsem jim měl přiřknout vlastnosti negativní.

Na tomto testu je krásně vidět, jak mohou být naše nevědomé postoje zcela v rozporu s našimi vědomě deklarovanými hodnotami. Ukázalo se dokonce, že zhruba polovina z několika desítek tisíc Afroameričanů, kteří tento test absolvovali, měla automatické preference pro lidi bílé pleti. Jestliže zkrátka žijete v prostředí, kde s nadsázkou řečeno „bílá je dobrá“, vryje se vám to pod kůži, i když ji sami máte tmavou. Všechny podvědomé předsudky samozřejmě ovlivňují i naše chování. Bylo zjištěno, že když se lidé s preferencemi pro „bílé“ocitli v přítomnosti člověka černé pleti, méně se k němu nakláněli, méně navazovali oční kontakt, neusmívali se tolik a obtížněji se vyjadřovali.

Podvědomé předsudky se samozřejmě nemusí týkat jen barvy pleti. Spisovatel a novinář Malcolm Gladwell si před pár lety zjišťoval údaje o šéfech největších amerických firem zařazených do seznamu Fortune 500. Ukázalo se, že jsou relativně vysocí. Zatímco průměrný Američan měřil 175 centimetrů, šéfové byli v průměru o sedm centimetrů vyšší. Znamená to snad, že vyšší lidé jsou schopnější a inteligentnější? Ale kdeže, lidé v sobě prostě mají jen zakódován nevědomý předsudek vůči lidem menšího vzrůstu. S muži s mohutnou tělesnou schránkou si zase naopak automaticky spojují vůdcovské schopnosti.

Co s tím dělat? Je vůbec možné proti svému podvědomí bojovat? Jistěže ano. Recept je vlastně jednoduchý. Kdybyste si před absolvováním výše zmíněného testu prohlédli fotografie Martina Luthera Kinga, Nelsona Mandely nebo třeba Usaina Bolta, rázem byste reagovali jinak. Asociovat si pozitivní vlastnosti s černochy by pro vás už nebyl takový problém.

Opět se tak ukazuje, že nejúčinnějším lékem proti předsudkům je prosté stýkání se s „jinými“lidmi. Poznáte-li to nejlepší z jejich kultury, rázem z vás bude menší xenofob. Máte-li třeba předsudky vůči lidem jiných ras, pohlédněte na fotografii onoho muže polovičního asijského původu, který dokázal v Česku uspět a v čele své vlastní strany se dostat do Poslanecké sněmovny. No, to vlastně asi nebyl ten nejlepší příklad.

Kdybyste si před absolvováním testu prohlédli fotografie Martina Luthera Kinga, Nelsona Mandely nebo třeba Usaina Bolta, rázem byste reagovali jinak. Asociovat si pozitivní vlastnosti s černochy by pro vás už nebyl takový problém.