Nevím, bude-li líp, ale mohlo být hůř
Vědělo se, že to nedopadne nejlépe, ale špatně to nedopadlo. Mohlo být hůř. Voliči rozhodli a je třeba se s tím vyrovnat. Nemohou za to však jen oni – není výsledek voleb důsledkem toho, jak to tradiční partaje vedly přes dvacet let? A zkazit to nyní mohou paradoxně opět ony. Čím? Svým odmítáním spolupráce nabízené vítězem voleb a vyhraňováním se, povyšováním svých zájmů nad prospěch země. Odmítnou-li podíl na vládě, lídr ANO jim to opět spočítá. I s úroky. Hlášky o konci demokracie jsou od počátku blbostí. Bude-li se směr naší země otáčet na východ, budou za to moci paradoxně spíše tradiční a „demokratické“strany. Nezískaly důvěru voličů, nezvládly kampaň a teď v tom pokračují. Vítěze voleb by měly vzít jako fakt a pragmaticky se k němu postavit. Mají-li strach z povolebního vývoje směrem na východ a k nedemokratičnosti, měly by se snažit udělat vše pro to, aby nenastal. Jinak na to doplatí ony i my. A bude hůř...
Volby nedopadly zle. Pozitivem jsou nové tváře a pestrobarevná sněmovna, kterou naše polistopadová historie nepamatuje. A v neposlední řadě i to, že komunisté po dlouhých 27 letech od listopadu dostali citelně a konečně na frak. Ještě nedávno si moc rozdělovaly střídavě pouze dvě strany – ČSSD s ODS – a korunovaly to perverzní opoziční smlouvou, s jejímiž důsledky se země vyrovnává doposud. V mnoha stranách dojde k provětrání a výměně zkostnatělých a dlouhodobých struktur, protože již nedokážou jít s dobou. A to je dobře.
Tradičním stranám jako by nedocházelo, že i špatná reklama je reklamou – a jiná témata než prokletý Babiš, Čapí hnízdo, případně EET nebyla. Všichni proti jednomu. To, o jakou reklamu se lídrovi hnutí dlouhodobě postarali, bylo až neuvěřitelné. Z Andreje Babiše udělali psance, proti kterému jsou všichni, a v lidech to vzbudilo pocit sounáležitosti. Vzpomněl jsem si na osobnější zkušenost a porovnání. Když jsem se v rámci natáčení dokumentárního filmu o bývalém generálním tajemníkovi totality setkal s Milošem Jakešem a dovolil si mu říci, ať se přijede podívat na festival, který komunisté rozháněli, vzedmula se vlna radikálních odsudků vydávajících se za zásadovost. Nenávist, která se dala krájet, se však postupně začala otáčet k tiché podpoře, určitému soucítění a vyjadřování sounáležitosti. Solidarita se postupně přeměňovala v pochopení, úsměv a podporu.
Buďme rádi, že vítěz voleb nejel více na vlně populismu. Kdyby si Babiš nepodřezával vlastní větev zaváděním EET, jeho vítězství by bylo ještě výraznější. Zřejmě by už nikoho nepotřeboval a vládnul by si sám.
Pokračování ve vykopávání příkopů a pálení mostů k Babišovi je zvláštní a nesmyslné. „Demokratické“strany jej tím tlačí ke spolupráci s největším nebezpečím s rasistickonáckovskými prvky pod zkratkou SPD nebo KSČM. Strany by se měly vykašlat na přikládání viny na „prokletého“Babiše a na nářky o „konci demokracie“a vstoupit do jednání s Babišem. Usměrňovat jej, vyvažovat a ohlídat. Bude to asi těžké a výsledek se může zdát nejistý. Pravicové strany to nemají rády – ale je to nyní jejich nikoliv stranická, ale občanská povinnost. Jinak to udělá opět kormidelník ANO – chytře a bez nich. A zatímco se ostatní budou ve svém stranickém uvažování zase jen vztekat a skřípat zuby, užitek z toho bude mít před hradní volbou senilní prezident komplexů na Hradě a my si budeme zpívat starou indiánskou píseň na zahánění zloby, zášti a nenávisti. O variantě předčasných voleb raději ani neuvažujme... MARTIN VĚCHET
Odmítnou-li tradiční partaje podíl na vládě, lídr ANO jim to opět spočítá. I s úroky.