Nehlásí-li se příbuzní, zajistí kremaci obec
Povinnost postarat se o pohřeb blízké osoby český právní řád neukládá. Vše je tak o morálce, úctě k našim blízkým. V případech, kdy se příbuzní k zemřelému nepřihlásí, převezme tuto povinnost po čtyřech dnech čekání stát, respektive obec nebo město, na jehož území k úmrtí došlo.
„Stát musí každého zemřelého pohřbít slušně a podle místních zvyklostí,“potvrzuje Vilém Frček z ministerstva pro místní rozvoj.
Těchto takzvaných sociálních pohřbů rok od roku přibývá. Zatímco v roce 2007 jich bylo 140, v roce 2010 již 726, a loni dokonce 1438.
Stejným tempem rostou i příslušné výdaje státu. Před deseti lety stát za tyto pohřby zaplatit 849 tisíc korun, v roce 2010 již 4,6 milionu korun a loni se částka vyšplhala na 9,5 milionu korun.
V průměru tak v současnosti vyjde státní pokladnu jeden sociální pohřeb na zhruba 6600 korun. „Problém u využívání sociálních pohřbů vidíme v tom, že pohřbít nechtějí sami příbuzní, ačkoli si zůstavitel slušné pohřbení zajisté přál,“říká Frček.
Urna patří na hřbitov
Sociální pohřby se odehrávají formou kremace. Urna s popelem pak musela být ještě donedávna celých 12 měsíců uložena v krematoriu. A po tuto dobu měli příbuzní možnost si ji vyzvednout. Od 1. září se ale na základě nove- ly zákona o pohřebnictví praxe změnila. Urna patří na hřbitov, nikoli na úřad.
„Uložení zpopelněných lidských ostatků na pohřebišti stát považuje za jediné důstojné,“zdůrazňuje Frček. „Rodina, která dobrovolně svého blízkého nepohřbila, má nyní od 1. září k dispozici i obecní hrobové místo.“Exhumace „státní“urny z takového obecního hrobu se povoluje jen z těch nejnaléhavějších důvodů.
Dědic se placení nevyhne
V souvislosti se sociálními pohřby často vyvstává také otázka, jak je to s případným dědictvím, pokud po zemřelém zůstal nějaký majetek.
„Dědické právo a vypravení pohřbu se týkají dvou odlišných právních oblastí. Vypravitel pohřbu se tímto úkonem nestává dědicem a zároveň dědic, pokud neobstará vypravení pohřbu svého příbuzného, tímto nepozbývá své dědické právo,“vysvětluje advokát Jiří Hartmann z advokátní kanceláře HJF.
Příbuzní tedy dědí i v těchto případech. A obec, která pohřeb vypravila, zase přihlásí náklady vynaložené na jeho zajištění k ostatním pohledávkám pozůstalosti zesnulého.
„Přijetím dědictví tak dědici přebírají povinnost k úhradě tohoto závazku, tedy k úhradě nákladů vynaložených na zajištění pohřbu,“upřesňuje Hartmann. Jinými slovy, úhradě pohřbu se dědicové nevyhnou. jak