Menšinová vláda děsí Babišovy odpůrce

Šéf ANO útočí na mocenské pozice lidovců, ČSSD a ODS. Mohou přijít o své lidi v klíčových firmách a úřadech

PRAHA Už chvíli po volbách se zrodil v centrále hnutí ANO plán, jak se vypořádat s neochotou stran vstoupit s ním do koalice. A sice využít jako páku na potenciální vládní partnery myšlenku menšinového kabinetu. Bez poslanecké většiny by sice nezvládl odhlasovat jediný zákon, ale nic by mu nebránilo spustit rozsáhlé personální výměny v klíčových státních firmách či útvarech.

„Když budou blokovat sestavení normální funkční vlády, mys- lím si, že varianta menšinové vlády a fakt, že začneme na jednotlivých ministerstvech přetrhávat vybudované vazby politických stran, je vystraší,“popsal LN pod příslibem anonymity vysoce postavený člen hnutí ANO.

„Výstražný“nástroj může zabrat hlavně na ČSSD, KDU a ODS, jejichž emisaři nebo spojenci ve strategických podnicích nejhojněji pobývají. Zásahy menšinové vlády ANO by se mohly týkat ČEZ, Všeobecné zdravotní pojišťovny, Lesů ČR nebo České pošty. I bez důvěry by mohli noví ministři odvolávat manažery a funkcionáře z pozic, které dosud drží etablované politické strany.

Zmíněný plán ANO uvedlo do pohybu koncem minulého týdne. To už bylo po úvodním kole povolebních jednání patrné, že ostatní sněmovní strany od odchodu do opozičního závětří jen tak neupustí. „Pokud jsme byli všude odmítnuti, zkusíme menšinovou vládu,“sdělil v pátek Andrej Babiš serveru iDNES.cz.

Rovnou také dodal, že do takového kabinetu klidně vezme odborníky se stranickou legitimací soupeřů. Tím vhodil do opoziční většiny návnadu, na kterou se mohou chytit odbojnější jedinci méně dbalí partajních usnesení.

Babiš potřebuje jednotný odpor preferovaných vládních partnerů nahlodat, protože bez stabilní a koaliční smlouvou stvrzené sněmovní většiny by musel pro každý jednotlivý zákon hledat ad hoc podporu. A znovu a znovu ustupovat dalším požadavkům.

Z reakcí představitelů stran, o jejichž koaliční potenciál ANO usiluje, je zjevné, že střela neminula cíl.

Přepisování personálního obsazení důležitých pozic se týká především partnerů z dosluhující koalice, ČSSD a KDU-ČSL. ODS má po bývalých vládách na strategických postech také své lidi, i když méně hojně – například ředitele VZP Zdeňka Kabátka.

„Chci věřit, že o zaměstnaneckých místech bude rozhodovat kvalita práce a profesní odbornost, ne stranická knížka. To už jsme tady jednou měli a ta doba byla prachmizerná,“sdělil místopředseda ČSSD Jan Birke k možnosti „vyhazovu“stranických představitelů z vlivných funkcí.

„Je zodpovědností každého ministra, aby měl ve svém resortu kompetentní a dobře pracující lidi. Já na svémministerstvumám takové lidi, kteří mají velice dobré výsledky své práce,“sdělil LN ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Funkce ve státem kontrolovaných podnicích či fondech jsou pro každou stranu a hnutí velmi cenným politickým zbožím. Před- stavují nejen mocenský artikl, ale například i prostředek, jak přimět spojence k loajalitě a prosadit své představy.

Jak to bude s loajalitou ČEZ

Síla politických stran stojí a padá s tím, do jaké míry mají své lidi rozmístěné ve strategických institucích a podnicích vlastněných státem – ať už v dozorčích radách, managementu, nebo řídicích výborech. Vždy když se střídá vláda, dochází k alespoň dílčím změnám v těchto funkcích.

Dosud platilo, že posty si mezi sebou rozdělovaly především ČSSD, ODS a KDU. V minulých volbách se přidalo hnutí ANO, které nyní může dosavadní pořádky a zvyky rozbít. Pokud by sestavilo menšinovou, jednobarevnou vládu, dalo by se předpokládat, že v klíčových společnostech nezůstane kámen na kameni. Výrazným limitem hnutí by ovšem byl nedostatek vlastních lidí, které by bylo možné na posty vyslat.

Nejdůležitějším subjektem v tomto ohledu je energetický obr ČEZ. Z partají v něm dosud měla rozhodující slovo ČSSD. „Po celou dobu se ukazuje, že ČEZ není řízen akcionáři, fakticky ho ovládá management. Stát jako hlavní akcionář v tom dlouhodobě plně selhal. Když se podíváte, co se děje v pozadí, prostřednictvím dozorčí rady, jsou to odboráři a zá- Se vznikem menšinové vlády musí souhlasit prezident Miloš Zeman a musí se ustavit sněmovna.

Prezident dnes pověří Babiše sestavením kabinetu. Včera prohlásil, že preferuje menšinovou vládu. Cestu ke stabilní většinové nevidí a ani by si ji nepřál. Takový kabinet by mohla tolerovat KSČM, řekl její předseda Vojtěch Filip.

Poslanci se na ustavující schůzi sejdou 20. listopadu. Schůze skončí, když bude zvoleno vedení komory a odsouhlasen počet sněmovních výborů. Teprve pak se svolá mimořádná schůze, na niž stupci sociální demokracie, kdo tu společnost nyní ovládají, respektive nechávají managementu volné pole působnosti,“řekl LN před volbami finanční analytik a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr.

Někdejší lobbista blízký expremiérovi Stanislavu Grossovi An- drej Surňak je přesvědčený, že míra vlivu skupiny ČEZ je mezi státními podniky ojedinělá, zato markantní. „ČEZ je sférou, v níž se potkávají, prolínají a nezřídka i spojují zájmy takzvaných systémových stran a mocenských skupin. ČSSD tuším v roce 2004 poslala do vedení ČEZ Martina Romana a další manažery. ČEZ vždy byl do jisté míry státem ve státě,“řekl LN Surňak.

Generálním ředitelem ČEZ je od roku 2011 Daniel Beneš. Pokud by se stalo, že se Babiš dostane k moci, je pravděpodobné, že bude chtít ovlivňovat dění v energetické firmě více, než tomu bylo doposud – ač ANO drželo ministerstvo financí, v dozorčí radě společnosti mělo nulovou sílu. Může se stát, že Beneš a spol. nakonec nebudou odcházet, ale pouze slíbí Babišovi loajalitu.

Od zdraví po tajné služby

Pozornost se zaměří i na dění ve VZP, pro jejíž kontrolu je důležité mít ministerstvo financí a ministerstvo zdravotnictví. To druhé ve vládě Bohuslava Sobotky držela ČSSD, hnutí ANO se ale už před volbami netajilo, že by ho chtělo pod svoji správu.

Bitva se povede o vliv v České poště, která spadá pod ministerstvo vnitra, dosud vedené ministrem z ČSSD. Lukrativním podnikem jsou i Lesy ČR pod ministerstvem zemědělství, jež vede nominant lidovců. Důležité bude i rozdělení sil v Českých drahách. Stát svá práva v kolejovém dopravci vykonává prostřednictvím řídicího výboru, v němž ČSSD a KDU měly větší sílu než ANO, i když ministrem byl kandidát hnutí.

Menšinová vláda by směla promluvit i do obsazení Bezpečnostní informační služby (BIS). Jejího ředitele jmenuje a odvolává vláda po projednání v bezpečnostním výboru ve sněmovně. V červenci 2016 usedl do čela civilní kontrarozvědky Michal Koudelka, s jehož jménem přišel premiér Sobotka. Jednobarevný kabinet bez sněmovní většiny by dosáhl také na ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů. I jejího současného šéfa Michala Murína přivedl do funkce Sobotka.