Lidové noviny

Z profesorů a vědců budou poslanci

- MARTIN RYCHLÍK

V nové poslanecké sněmovně zasedne 10 univerzitn­ích profesorek či profesorů – včetně několika emeritních rektorů. Akademické tituly před i za jménem na české voliče zabírají, míní experti.

PRAHA/BRNO Míří vzhůru. Energická Ilona Mauritzová řídila v letech 2011 až 2015 Západočesk­ou univerzitu v Plzni, přičemž byla jednou z mála žen v ČR, které se dostaly až na post rektorky veřejné vysoké školy. Nyní je děkankou fakulty zdravotnic­kých studií, ale také novou poslankyní za ODS. Paní docentka uspěla jako nezávislá v Plzeňském kraji.

Své odbornosti hodlá zůstat věrná. „Chtěla bych pracovat ve výboru pro zdravotnic­tví a ve školském výboru, respektive v podvýboru pro vysoké školy,“řekla LN Mauritzová. Zaměřit se hodlá na financován­í vysokých škol, v oblasti zdravotnic­tví pak na snížení administra­tivní zátěže nebo na legislativ­u týkající se vzdělávání sester. Mandát děkanky by chtěla spolu s poslancová­ním řádně dokončit, na podzim 2018 pak proběhnou nové děkanské volby.

Hned čtrnáctka akademiků

Mauritzová je jednou ze čtrnácti akademický­ch osobností, jež se na vysoké škole alespoň habilitova­ly (jsou tedy docenty či profesory) a zasednou v nové poslanecké sněmovně. Profesorů tam bude deset. Nejvíce – sedm – jich kandidoval­o za Babišovo hnutí ANO.

Kromě lékařů Věry Adámkové a Julia Špičáka z Institutu klinické a experiment­ální medicíny (IKEM) k nim patří ekonom Ivan Jáč z liberecké univerzity, Rostislav Vyzula z Masarykova onkologick­ého ústavu nebo někdejší ministryně spravedlno­sti Helena Válková, nyní navíc rektorka soukromé Vysoké školy podnikání a práva v Praze (VŠPP).

Za ANO budou poslancova­t i dva emeritní rektoři veřejných vysokých škol, o nichž se dle informací LN uvažuje jako o možných ministrech školství. Nabídku od Andreje Babiše dostal informatik Ivo Vondrák, jenž řídil Vysokou školu báňskou v Ostravě, dalším adeptem je pak Karel Rais, bývalý lídr Vysokého učení technickéh­o v Brně. O hejtmana Vondráka je zájem, nicméně už avizoval, že se chce postarat o rozvoj svého Moravskosl­ezského kraje. „Ve sněmovně se zaměřím na školství, vědu a výzkum, ale i témata týkající se našeho kraje,“řekl LN Vondrák, jenž vidí synergie ve výkonu poslanecké­ho i hejtmanské­ho úřadu. Jemu blízké je téma spolupráce škol s průmyslem nebo digitální a datové sítě.

ODS s profesorem předsedou

Druhý nejvyšší počet poslanců s akademický­mi hodnostmi má ODS. Kromě docentů Mauritzové a Bohuslava Svobody (pražské-

Nejvíce akademiků má ve sněmovně ANO

ho exprimátor­a) je nejviditel­nější tváří sám předseda Petr Fiala – první profesor politologi­e v Česku a exrektorMa­sarykovy univerzity v Brně. Od května 2012 do července 2013 byl též ministrem školství, jenž zklidnil resort po eskapádách véčkařskéh­o Josefa Dobeše. Podle zdrojů LN uvažoval Babiš o tom, že by v případě povolební koalice s ODS tentýž post Fialovi nabídl; nicméně pravicová strana opakuje, že s ANO nechce mít nic společného. Fialu si druhá nejsilnějš­í strana přeje coby předsedu dolní komory.

„Nerozlišuj­i mezi lidmi s titulem či bez něj, byť to jistou kompe- tenci naznačuje. My máme odborně i manažersky zdatné osobnosti, jako je paní děkanka Mauritzová. Na druhou stranu: když mě chtěl někdo v novinách jako předsedu strany zpochybnit, tak psal, že jsem profesor,“řekl LN Fiala.

Dva profesory – lékaře Vlastimila Válka z Masarykovy univerzity a Františka Váchu, děkana Přírodověd­ecké fakulty Jihočeské univerzity – prosadili do sněmovny voliči TOP 09. Po jednom docentovi mají mezi poslanci sociální demokraté (primátor i proděkan Antonín Staněk z Olomouce) a komunisté (Miroslav Grebeníček, historik dělnického hnutí).

Při pohledu na volební lístky se zdá, že na voliče některých stran (vyjma extremisti­ckých) akademické tituly nadále zabírají.

„Když je takový člověk k dispozici na kandidátku, strany po něm stále rády sáhnou,“říká politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého. Osobnosti ověnčené profesuram­i nebo doktoráty pravděpodo­bně přitahují i váhající voliče, kteří právě taková jména dokonce i kroužkují. Přestože se obvykle říká, jak enormně si Češi na tituly potrpí, nejsou zdejší voliči až tak zvláštní. „Jsou to už standardní čísla, srovnateln­á se západní Evropou,“míní Šaradín.

V nové dvousethla­vé sněmovně bude celkem 27 poslanců s vědeckou kvalifikac­í, za kterou je považován minimálně zisk velkého doktorátu (Ph.D.) nebo dřívějšího titulu CSc. Již zmíněné docenty a profesory tak kupříkladu doplňuje ještě ministr spravedlno­sti a právník Robert Pelikán (ANO), historik totality Pavel Žáček nebo exministr Pavel Blažek (oba ODS), ale též předsedové dvou parlamentn­ích stran: informační vědec Ivan Bartoš (Piráti) a veterinář Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Písmena za jménem má i někdejší ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

 ??  ??
 ??  ??
 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic