Z profesorů a vědců budou poslanci

V nové poslanecké sněmovně zasedne 10 univerzitních profesorek či profesorů – včetně několika emeritních rektorů. Akademické tituly před i za jménem na české voliče zabírají, míní experti.

PRAHA/BRNO Míří vzhůru. Energická Ilona Mauritzová řídila v letech 2011 až 2015 Západočeskou univerzitu v Plzni, přičemž byla jednou z mála žen v ČR, které se dostaly až na post rektorky veřejné vysoké školy. Nyní je děkankou fakulty zdravotnických studií, ale také novou poslankyní za ODS. Paní docentka uspěla jako nezávislá v Plzeňském kraji.

Své odbornosti hodlá zůstat věrná. „Chtěla bych pracovat ve výboru pro zdravotnictví a ve školském výboru, respektive v podvýboru pro vysoké školy,“řekla LN Mauritzová. Zaměřit se hodlá na financování vysokých škol, v oblasti zdravotnictví pak na snížení administrativní zátěže nebo na legislativu týkající se vzdělávání sester. Mandát děkanky by chtěla spolu s poslancováním řádně dokončit, na podzim 2018 pak proběhnou nové děkanské volby.

Hned čtrnáctka akademiků

Mauritzová je jednou ze čtrnácti akademických osobností, jež se na vysoké škole alespoň habilitovaly (jsou tedy docenty či profesory) a zasednou v nové poslanecké sněmovně. Profesorů tam bude deset. Nejvíce – sedm – jich kandidovalo za Babišovo hnutí ANO.

Kromě lékařů Věry Adámkové a Julia Špičáka z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) k nim patří ekonom Ivan Jáč z liberecké univerzity, Rostislav Vyzula z Masarykova onkologického ústavu nebo někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková, nyní navíc rektorka soukromé Vysoké školy podnikání a práva v Praze (VŠPP).

Za ANO budou poslancovat i dva emeritní rektoři veřejných vysokých škol, o nichž se dle informací LN uvažuje jako o možných ministrech školství. Nabídku od Andreje Babiše dostal informatik Ivo Vondrák, jenž řídil Vysokou školu báňskou v Ostravě, dalším adeptem je pak Karel Rais, bývalý lídr Vysokého učení technického v Brně. O hejtmana Vondráka je zájem, nicméně už avizoval, že se chce postarat o rozvoj svého Moravskoslezského kraje. „Ve sněmovně se zaměřím na školství, vědu a výzkum, ale i témata týkající se našeho kraje,“řekl LN Vondrák, jenž vidí synergie ve výkonu poslaneckého i hejtmanského úřadu. Jemu blízké je téma spolupráce škol s průmyslem nebo digitální a datové sítě.

ODS s profesorem předsedou

Druhý nejvyšší počet poslanců s akademickými hodnostmi má ODS. Kromě docentů Mauritzové a Bohuslava Svobody (pražské-

Nejvíce akademiků má ve sněmovně ANO

ho exprimátora) je nejviditelnější tváří sám předseda Petr Fiala – první profesor politologie v Česku a exrektorMasarykovy univerzity v Brně. Od května 2012 do července 2013 byl též ministrem školství, jenž zklidnil resort po eskapádách véčkařského Josefa Dobeše. Podle zdrojů LN uvažoval Babiš o tom, že by v případě povolební koalice s ODS tentýž post Fialovi nabídl; nicméně pravicová strana opakuje, že s ANO nechce mít nic společného. Fialu si druhá nejsilnější strana přeje coby předsedu dolní komory.

„Nerozlišuji mezi lidmi s titulem či bez něj, byť to jistou kompe- tenci naznačuje. My máme odborně i manažersky zdatné osobnosti, jako je paní děkanka Mauritzová. Na druhou stranu: když mě chtěl někdo v novinách jako předsedu strany zpochybnit, tak psal, že jsem profesor,“řekl LN Fiala.

Dva profesory – lékaře Vlastimila Válka z Masarykovy univerzity a Františka Váchu, děkana Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity – prosadili do sněmovny voliči TOP 09. Po jednom docentovi mají mezi poslanci sociální demokraté (primátor i proděkan Antonín Staněk z Olomouce) a komunisté (Miroslav Grebeníček, historik dělnického hnutí).

Při pohledu na volební lístky se zdá, že na voliče některých stran (vyjma extremistických) akademické tituly nadále zabírají.

„Když je takový člověk k dispozici na kandidátku, strany po něm stále rády sáhnou,“říká politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého. Osobnosti ověnčené profesurami nebo doktoráty pravděpodobně přitahují i váhající voliče, kteří právě taková jména dokonce i kroužkují. Přestože se obvykle říká, jak enormně si Češi na tituly potrpí, nejsou zdejší voliči až tak zvláštní. „Jsou to už standardní čísla, srovnatelná se západní Evropou,“míní Šaradín.

V nové dvousethlavé sněmovně bude celkem 27 poslanců s vědeckou kvalifikací, za kterou je považován minimálně zisk velkého doktorátu (Ph.D.) nebo dřívějšího titulu CSc. Již zmíněné docenty a profesory tak kupříkladu doplňuje ještě ministr spravedlnosti a právník Robert Pelikán (ANO), historik totality Pavel Žáček nebo exministr Pavel Blažek (oba ODS), ale též předsedové dvou parlamentních stran: informační vědec Ivan Bartoš (Piráti) a veterinář Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Písmena za jménem má i někdejší ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).