Paká, azbuko! My chceme latinku
ASTANA/PRAHA V roce 2025 by se ve všech kazašských školách a na všech úřadech mělo používat výhradně latinské písmo. Prezident Nursultan Nazarbajev minulý týden stvrdil výnos o postupném přechodu kazašského jazyka z cyrilice na latinku. K výnosu je přiložena tabulka se vzorovou abecedou, jež se skládá z 32 písmen. Podobá se turecké a i pro Evropana, který nevládne azbukou, je lehce čitelná.
Cyrilice do roku 1991 spojovala všechny národy žijící v SSSR. Dnes se v mnohých postsovětských zemích stává zastaralou. Brzy se ji budou učit jen rusisté a archiváři.
Diskuse o tom, zda se má Kazachstán rozloučit s azbukou, trvala v zemi deset let. Až v dubnu letošního roku Nazarbajev dal pokyn lingvistům, aby detailně připravili zemi na novou abecedu, vyškolili pedagogy a vytvořili učebnice. V případě kazaštiny to není tak velký problém, protože především mladí se učí anglicky a latinku většina z nich ovládá. Vedle toho kazašská diaspora v Turecku už pro svůj jazyk latinku dávno používá a v neposlední řadě Kazaši v letech 1929 až 1940 používali tzv. novou turkickou abecedu, založenou na latinském písmu, zcela oficiálně. Do roku 1929 psali Kazaši písmem arabským. Po rozpadu SSSR se řada zemí rychle vrátila ke svému písmu. Jiným to trvá déle. Kazachstán se k odklonu od ruštiny odhodlal až více než čtvrt století po znovunabytí suverenity. Astana se stala inspirací Biškeku a diskuse o přechodu na latinku se rozhořela i v kyrgyzském parlamentu. Poslanci se přeli o to, zda se vytěsněním ruštiny neztíží přístup mladých Kyrgyzů k vysokoškolskému vzdělání v Rusku a ztrátou schopnosti plynně se dorozumět se sousední velmocí nedojde i ke stagnaci ekonomic- kých vztahů. Debatu uťal prezident Almazbek Atambajev, který zavelel zůstat u azbuky a nedráždit Moskvu, na níž je chudý Kyrgyzstán mnohem víc závislý než bouřlivě se rozvíjející Kazachstán. Právě Astana dokázala expandovat i jinými směry. Latinka jí má teď pomoci včlenit se pevněji do turkojazyčného světa.
Kazachstán se stal letos první zemí postsovětského prostoru, kde se konala světová výstava Expo. Symbolické je, že dva největší pavilony patřily Rusku a Číně. Právě tyto dvě velmoci o Kazachstán soupeří. Prezident Nazarbajev dokázal prozatím využívat situace ve svůj prospěch a nezdá se, že by zřeknutí se cyrilice, potažmo ruštiny Moskvu nějak zvlášť rozzlobilo. Jsou slyšet spíš slova lítosti. Např. vedení ruské pravoslavné církve vyjádřilo nepochopení nad argumentem, že latinka odpovídá duchu kazašského národa více než cyrilice. Změna navíc negativně zasáhne miliony etnických Rusů, kteří v Kazachstánu žijí, což je ovšem ve velké míře důsledek zločinné politiky přesídlování, socialistických umístěnek a systematické rusifikace kolonií.
V minulosti ale už podobné obavy překonala řada postsovětských republik a např. baltské země si libují, jak jim změna umožnila se od závislosti na Moskvě odpoutat a navázat nové styky. Rusové to ale vidí jinak. Podle politologa Alexandra Asafova má mizení azbuky jedno velké minus. Díky ruštině se totiž dorozumívají desítky milionů lidí. „Když se potká Estonec a Kazach, budou spolu nejspíš mluvit rusky,“tvrdí. „Vytěsňováním cyrilice může byt zničena kulturně-historická jednota obrovského množství lidí.“
Ruština v souboji s angličtinou a turkickými jazyky utrpěla další drtivou porážku. Kazachstán se rozhodl vzdát „kudrnaté“cyrilice a přejít na latinku.