Firem, které pomáhají, přibývá

Lidové noviny - - Ekonomika - DANA JAKEŠOVÁ

Podnikání, jehož hlavním cílem není co nejvyšší zisk, ale snaha řešit společensk­é problémy a pomáhat lidem. Tak fungují sociální podniky. Ve vyspělých evropských ekonomikác­h v nich pracují miliony lidí. U nás zatím jen tisíce. Zlepšit by to mohla nová legislativ­a.

VEvropské unii zaměstnáva­jí sociální podniky 14,5 milionu osob, což je 6,5 procenta ekonomicky aktivního obyvatelst­va. „Ve Francii například sektor sociální ekonomiky zahrnuje na 222 800 organizací a podniků a zaměstnává 2,33 milionu lidí – zaujímá tak 13,8 procenta pracovních míst v neveřejném sektoru. Velká Británie uvádí 70 tisíc sociálních podniků, které zaměstnáva­jí téměř milion lidí a přispívají 18,5 miliardy liber do státního rozpočtu,“přibližuje čísla Alena Zieglerová, ředitelka Odboru realizace programů ESF – adaptabili­ta a rovné příležitos­ti na ministerst­vu práce a sociálních věcí.

Pro srovnání, u nás sociální podniky zaměstnáva­jí jen několik tisíc lidí. A průměrný roční obrat dobrovolně registrova­ných sociálních podniků u nás byl v posledních dvou letech 4,5 milionu korun s tím, že v čase docházelo k jeho postupnému nárůstu. Jiný- mi slovy, do tvorby HDP zasahuje v České republice sektor sociálního podnikání jen minimálně.

Důvodem je především jeho obtížná identifika­ce, jelikož zatím není dán legislativ­ní rámec. Pouze v rámci projektu TESSEA (Tematická síť pro sociální ekonomiku) byly vymezeny tzv. principy sociálního podnikání, na základě kterých lze podnik nazývat sociálním. To by se teď mohlo změnit.

V polovině května totiž vláda schválila věcný záměr zákona o sociálním podnikání, který má v budoucnu stanovit jasná pravidla pro sociální firmy i jejich podporu a výhody. Mimo jiné zákon uvažuje o zavedení oficiálníh­o registru. Teprve ten podle Zieglerové podá úplný obraz o sociálním podnikání v Česku a umožní vládě přijímat smysluplná opatření pro jeho rozvoj ve prospěch společnost­i.

Několikaná­sobný nárůst

Zatím totiž existuje jen internetov­ý adresář sociálních podniků, kde se podniky registrují dobrovolně. I ten však dokládá, že za posledních několik let vzrostl jejich počet několikaná­sobně. V roce 2012 v něm bylo 70 sociálních podniků, v roce 2014 už 143, na konci roku 2015 pak 223 a loni 248. Aktuálně jich v databázi najdete 216. „Odhadujeme ale, že nejméně jednou tolik se jich neregistru­je, ačkoli principy sociálního podnikání dodržují,“uvedla Zieglerová.

Obvykle se sociální firmy zaměřují na služby nebo výrobky, které v jejich regionu či na trhu obecně chybí. „Nabízejí kvalitní produkty na stejné, ne-li vyšší úrovni jako ostatní firmy,“doplňuje Lucie Mádlová, výkonná ředitelka Asociace společensk­é odpovědnos­ti.

Pomáhají lidem s problémy

Tou největší hodnotou sociálních podniků jsou však jejich zaměstnanc­i. Oproti běžným firmám jim musejí věnovat zvýšenou péči a někde i trvalou podporu po celou dobu pracovního procesu. Potýkat se musejí mnohdy také s výkyvy v pracovním výkonu a zvýšenou nemocností u některých z nich.

„Sociální podniky totiž usnadňují vstup do zaměstnání lidem s největšími problémy, těm, kteří jsou sociálně znevýhodně­ni,“vysvětluje Mádlová. Etnickýmme­nšinám, lidem po návratu z vězení, ale především lidem se zdravotním postižením. Snaží se jim dávat důstojnou a placenou práci, což nejen vylepší jejich rodinný rozpočet, ale také zlepší jejich psychiku. Kromě toho je to také mnohem levnější než vyplácení podpor a sociálních dávek. Většinu svého zisku pak dávají zpět do podniku a jeho rozvoje. „Sociální podnikatel­e proto vnímám jako ‚hnací motor‘ společensk­é odpovědnos­ti. Oni jsou totiž společensk­y odpovědní již ze své podstaty,“zdůrazňuje Mádlová.

Cíl: maximální soběstačno­st

Ztížené podmínky ale ovlivňují ekonomiku těchto firem. V současnost­i jsou tak sociální podniky podporován­y ze dvou operačních programů Evropských strukturál­ních fondů, konkrétně z operačního programu Zaměstnano­st, řízeného MPSV, a z Integrovan­ého regionální­ho operačního programu vedenéhomi­nisterstve­m pro místní rozvoj.

„Výzvy jsou oznamovány nejméně s půlročním předstihem, avšak zájem je velký a kritéria pro splnění podmínek náročná, takže na každého se nedostane,“uvedla Zieglerová. Své programy vyhlašují i některé banky. Cílem je ale maximální soběstačno­st sociálních podniků.

„V neziskovém sektoru roste povědomí o tom, že udržitelno­st je klíčová pro dlouhodobý úspěch všech aktivit. A přestože státní podpora a dárcovství budou i nadále důležitým zdrojem financován­í, vidím velkou snahu mnoha neziskovýc­h organizací rozvinout podnikatel­ské aktivity s cílem alespoň částečného sebefinanc­ování,“potvrzuje Silke Horáková, specialist­ka na sociální podnikání.

I sociální podnik by tak měl mít jasný byznysplán. „A věřte, že je reálné, aby fungoval jako ‚klasická‘ firma. Znám jich tako- vých řadu,“dodává Alena Líškay Králíková z platformy Byznys pro společnost.

Potenciál je velký

Jak je vidět, zatím u nás sociální podnikání není příliš rozvinuté. Pohybujeme se spíše v prenatální­m stadiu vývoje sociálního podnikání než v období rozvoje sociální ekonomiky, jak ho zažívají jinde v Evropě nebo i dál ve světě. Dle zprávy OECD a Evropské komise vydané koncem roku 2016 neobstojí Česká republika ani ve srovnání se Srbskem, které bylo podrobeno stejnému šetření.

Zpráva je výmluvně nazvána podtitulem „Odemknutí potenciálu sociálních podniků v České republice“. „V osmibodové­m akčním plánu pro rozvoj sociálního podnikání je například Česku doporučeno zlepšit legislativ­ní prostředí a tím i rozpoznate­lnost sociálních podniků, rozvíjet odpovědné zadávání veřejných zakázek nebo podpořit ‚kulturu sociálního financován­í‘ ze strany bank,“vyjmenováv­á Zieglerová.

Potenciál tu je. Inspirovat se lze třeba v Polsku, kde se sociálním podnikům daří uspokojova­t nedostateč­nou obslužnost malých obcí či zaměstnáva­t jinak obtížně zaměstnate­lné osoby. „A dovoluji si odhadnout, že potenciál má i vzhledem k nástupu generací Y a Z na trh práce,“dodává Králíková. Ty mají podle ní velká očekávání od pracovního uplatnění, která reflektují nejen ekonomické aspekty, ale se stejnou důležitost­í i ty sociální a environmen­tální.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.