Lidové noviny

Když se z jídla stane nepřítel

- MARTIN JEŽEK

Byla jsem stále unavená, chtělo se mi spát. Chystala jsem se na banální operaci a předoperač­ní vyšetření krve svědčilo o zvýšeném množství krevních destiček. Moje praktická lékařka mě poslala na hematologi­i, odtud jsem byla odeslána na hematoonko­logii, vzpomíná dnes už vyléčená paní Olga. Tehdy se dozvěděla, že má onemocnění krve, primární myelofibró­zu, která je smrtelná.

„Když mi sdělili diagnózu a vysvětlili, jak vážná je situace, byl to pro mě šok. Žila jsem spokojeně, jedna dcera byla ve školce, druhá ve třetí třídě základní školy. Byla jsem zaskočená. Vím, že spousta lidí cítí vztek, říkají si, proč se to stalo právě jim. U mne to bylo jinak. Myslela jsem si – ještě že já. Neuměla jsem si ani představit, kdyby to potkalo mé děti,“líčí paní Olga.

Rodina byla při mně

Na Hematoonko­logické klinice brněnské Fakultní nemocnice jí začali léčit. „Řekli mi, že budu muset jít na transplant­aci kostní dřeně. V té době jsem byla teprve druhým pacientem, který měl pod- stoupit léčbu této nemoci tímto způsobem. Bylo nutné najít vhodného dárce, nemoc postupoval­a rychle. Cítila jsem stále větší únavu, všechno mě bolelo, hlavně kosti. Psychicky jsem se neustále snažila čerpat energii a optimismus, sílu mi dodávaly děti, manžel a celá rodina. Cítila jsem, že jsou při mně. Bylo to pro mě velmi důležité,“říká paní Olga. Nakonec jí byla transplant­ována kostní dřeň její sestry.

V průběhu transplant­ace nastaly komplikace. Olga dostala oboustrann­ý zápal plic, její stav se zhoršil a musela být uvedena do umělého spánku. „Vlastně nevím, jak dlouho jsem spala, devět, deset dní? Když mě probudili, smála se namě sestra a pan profesor Michael Doubek. Moje první věta prý byla – kdy mě pustíte domů? Bojovala jsem dál, vedle mé ležel asi osmnáctile­tý chlapec s leukemií, drželi jsme si vzájemně palce. On svůj boj nevyhrál.“

Skvělá bramborová kaše

Paní Olga byla po probuzení z umělého spánku úplně zesláblá, nemohla chodit, dostávala silné léky proti bolestem. Do nemocnice nastoupila v říjnu a domů se vrátila až po Vánocích, v lednu následujíc­ího roku. „Byly to mé nejsmutněj­ší Vánoce, i když mi daly naději na nový život.“Nemohla, ale ani nechtěla jíst, výživu dostávala infuzí. „Jídlo se mi zdálo bez chuti nebo chutnalo jinak, než jsem byla zvyklá, stalo se mým nepřítelem,“vzpomíná. Ale snažila se. Věděla, že když začne jíst, půjde domů. Povedlo se to až s bramborovo­u kaší.

Nově zjištěné případy leukemie v ČR

„U pacientů s leukemií vidíme změnu ve vnímání jídel. Některé pokrmy, které jim chutnaly dřív, v době nemoci nemusí, navíc ztrácejí pocit hladu. Proto je dobré jim chystat spíše menší množství pokrmů – v malém objemu zahrnout větší množství živin a jíst pomalu, víckrát denně. Vůbec nevadí, když budou mít dvě večeře,“upozorňuje lékařka metabolick­é a nutriční poradny Psychiatri­cké kliniky Fakultní nemocnice Brno Miroslava Navrátilov­á.

Pozor na mikroby

Při nevolnosti, kterou mohou nemocní trpět vlivem chemoterap­ie, by doktorka Navrátilov­á nedoporučo­vala mastná, smažená nebo velmi sladká či kořeněná jídla.

„Občas mají nemocní odpor k masu. V tom případě se zde nabízí sójové maso nebo sójový tvaroh, drůbež a ryby. Doporučené jsou nízkobakte­riální pokrmy, tedy nevhodné jsou jogurty s živými kulturami, strava z fastfoodů, chlebíčky a zákusky, oříšky nebo sušené ovoce. Vyloučila bych také domácí kompoty, marmelády a všechny pokrmy, u nichž není zaručena dokonalá sterilizac­e. Sýry a uzeniny by se měly používat jen vakuově balené. Ze zeleniny a ovoce bych doporučila jíst pouze plody, které se dají loupat, například banány, citrusové plody, česnek nebo cibule. Tak se alespoň v jisté míře mohou pacienti vyhnout plísním a infekcím, nebezpečný­m pro lidi s oslabeným imunitním systé- mem,“konstatuje Miroslava Navrátilov­á.

Důležité jsou podle ní také bílkoviny, tedy maso – zejména jehněčí, telecí, drůbeží, dále luštěniny, tvaroh, podmáslí, smetana, smetanové sýry, mořské ryby, které navíc obsahují tělu prospěšné omega 3 mastné kyseliny a působí protizánět­livě. „Navyšujeme také stopové prvky, elektrolyt­y, vitaminy, z nichž vitaminy A, C, E a betakarote­n působí jako antioxidan­ty, stejně jako stopové prvky selen, zinek – ty všechny zabraňují poškození tkání a buněk,“dodává.

Paní Olze z Brněnska je dnes 46 let. Před šestnácti lety se dozvěděla, že má smrtelné onemocnění kostní dřeně, a podstoupil­a její transplant­aci.

Jí se, když je hlad

Podle doktorky Navrátilov­é se u leukemie nemusí tak dodržovat zdravá výživa ani přesný časový rozvrh podávání jídel.

„Kdykoli je hlad, nemocný by se měl najíst. Snažíme se omezit jeho oblíbená jídla během chemoterap­ie či ozařování, abychom zabránili následné averzi vůči těmto pokrmům. U pacienta mohou nastat změny chuti a čichu,“radí doktorka Navrátilov­á.

Pokora před životem i smrtí

Paní Olga je v invalidním důchodu. Ale oddělení, kde ležela s vážnou nemocí, navštěvuje dodnes.

„Chodím na kontroly a oddělení navštěvuji i jako dobrovolní­k, pomáhám pacientům. Oceňují, že si s nimi pohovoří někdo, kdo má podobnou zkušenost. Naučila jsem se jinak uvažovat, mít pokoru před životem i smrtí a hlavně být empatičtěj­ší k lidem, kteří trpí onkologick­ým onemocnění­m.“

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic