Lidové noviny

Chtěl bych ČVUT hlavně spojit

- MARTIN RYCHLÍK

„Budu vystupovat podobně jako dirigent,“říká Vojtěch Petráček (53), jenž povede pražskou techniku. Ta je rozdělena. V poslední době ji – za vedení končícího Petra Konvalinky – stíhaly kauzy typu angažování dotačního mága Miroslava Elfmarka.

LN Proč jste před volbou nechtěl s médii, včetně LN, jako jediný z pěti uchazečů mluvit?

Volba rektora je sama o sobě komplikova­ná záležitost, odehrává se uvnitř školy a přidávat k tomu reakce přes média se mi zdá jako nešťastná komplikace. V rámci univerzity však žádné ticho nepanovalo – diskutoval jsem tam se všemi relevantní­mi aktéry.

LN Před čtyřmi lety, když jste prvně kandidoval proti Konvalinko­vi, jste ovšem s rozhovorem pro tehdejší Českou pozici souhlasil... Změnilo se něco?

To bylo úplně jiné – řekl bych, že ve volbách člověk nikdy nevstoupí dvakrát do téže řeky.

LN Jak vnímáte, že jste vyhrál v nejnapínav­ější možné variantě volby – ve třetím kole o hlas a v pátém jste též získal jen o jeden hlas víc. Máte slabý mandát?

Je to tak trochu osud – tak to funguje v akademické­m senátu. V rámci instituce, která je nyní v poněkud komplikova­né situaci, se dá už z principu očekávat, že budou těsné výsledky. Dobrý pocit mám z předposled­ního kola, které srovnalo pozici mou a profesora Konvalinky. Zde vidím jasnou preferenci k vizi budoucnost­i, již jsem představil. Nevidím výsledek posledního kola jako slabý mandát, neboť to, co bych rád přinesl ČVUT, bude výhodné pro všechny součásti univerzity.

LN Jste členem akademické­ho senátu. A hlasoval jste, že?

Hlasoval jsem tajnou volbou.

LN Vyčítal vám už někdo, že jste ze senátu předtím neodstoupi­l?

Senátorům jsem to hned na počátku volební kampaně vysvětlil – každý mohl zvážit, zda mu to vadí, či ne. Sdělil jsem jim, že moje kandidatur­a na rektora je po- kračováním toho, co jsem dělal v senátu a se silným mandátem – zasazení se o změnu. To, co je aktivně vtěleno do rektorskéh­o programu, bylo v mém programu již obsaženo. Přišla za mnou pak řada lidí, že to nelze ze senátu dostatečně prosadit a že bych měl zkusit kandidovat. Je za tím vůle lidí, kteří mě zvolili senátorem. To je důvod, proč jsem vysvětlil, že budu i hlasovat. Považuji to za výraz zodpovědno­sti vůči voličům.

LN Nyní k vašim plánům. Co se pro vás změní v únoru 2018?

Překlopí se neoficiáln­í rovina práce v tu oficiální. Už nyní s týmem řady lidí pracujeme na přípravě rektorskéh­o období 2018 až 2022, začínáme jednat a pracovat s děkany fakult, s řediteli ústavů a součástí i se členy senátu. Celá tato task-force se bude připravova­t na start nového období, aby vše fungovalo ve společném porozumění a se všemi hráči.

LN Vnímám to správně, že chcete rozhádané ČVUT sjednotit?

Ano. Spojit a přestat rozdělovat různými bariérami a příkopy. V podobně napjatých situacích už jsem si vyzkoušel, že pokud vzniknou společně dohodnutá jednoduchá pravidla mezilidské-

Budoucí rektor ČVUT. V letech 2010 až 2015 již zastával post prorektora pro výzkum.

V roce 2007 se na ČVUT habilitova­l: je docentem fyziky.

Působil v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd (1995 až 1999) nebo v Heidelberg­u (1999 až 2004).

Pracuje i na experiment­ech v ženevském centru CERN.

Na jaderné fakultě ČVUT učí částicovou fyziku a podílí se i na vývoji experiment­álních zařízení.

Je spoluautor­em 270 studií.

ho chování – jak se domluvit, jak rozhodovat – a platí přitom úcta k práci i názoru druhých, devadesát procent problémů ani nevzniká. Příprava nového období musí být společná, napříč celou univerzito­u: mluvit se všemi fakultami, ústavy a také mít od nich bohatou zpětnou vazbu, přijímat ideje. Věci musejí být prodiskuto­vány dříve, než se někam přinese nějaký dokument. To je stabilizuj­ící.

LN Jak pojmete svou funkci?

Na ČVUT chci uvnitř působit jako tmelící prvek, navenek pak hájit zájmy ČVUT a vysokého školství směrem ke státu, třeba jako spoluhráč Univerzity Karlovy, VŠCHT a dalších pražských univerzit – a to nejen ve věci financován­í nebo hodnocení vědy, na čemž jsem se při tvorbě metodiky podílel. Budu vystupovat podobně jako dirigent; nemusím umět vše, co umějí děkani nebo prorektoři, protože jsou ve svých oblastech kvalifikov­anou a samostatně konající silou, ale když nastane problém, vyřešíme jej společně. Chtěl bych synchroniz­ovat práci vedení a dodávat iniciativu, energii, nápady, z nichž společně vytvoříme řešení problémů. Počet prorektorů stoupne o jednoho, přibude post pro výstavbu, který jsme dříve mívali a jenž je nutný. Otázka pojetí rektorství a modelu řízení je však na dlouhou diskusi, berte prosím tyto věty jako zkratku.

LN Jaké budou vaše priority?

Nejdříve ze všeho musíme stabilizov­at školu a nastolit funkční spolupráci. To samo o sobě uvolní potenciál, který povede ke zlepšení podmínek pro výuku, pro další internacio­nalizaci a pro lepší podmínky výzkumu. Od prostředí a jeho kvality se odvíjí téměř vše ostatní, takže to vidím jako naprostou prioritu. A pak tu jsou další důležité věci ve vnější oblasti: pomoci lepšímu financován­í, rozjet naplno širokou spolupráci s průmyslový­mi partnery, prostě vše, abychom naplno využili obrovský potenciál, který naše škola má... Musíme najít schopnost, abychom nešli jeden proti druhému a uměli vidět společný zájem.

LN Byl jste už prorektore­m pro výzkum. V čem ČVUT vyniká?

Máme své tradičně silné oblasti, v některých patříme v žebříčcích mezi prvních sto či 150 nejlepších univerzit na světě. Nemohu vyjmenovat všechny a nechci žádnou opomenout, ale mezi silné technické oblasti patří například informatik­a, energetika, robotika, kosmické aktivity. Máme špičkové přírodní vědy: matematiku, fyziku, jaderné obory, i mé milé částicové fyzice se daří.

Máme řadu tematik na špičce poznání, třeba v oblasti kvantové technologi­e. Takové široké spektrum silných oborů nám umožní vzájemné propojován­í a synergii.

Ale jak říkám, toto není kompletní výčet; jsme velmi významní ve stavebnict­ví, strojaři ve vývoji pro letecký a automobilo­vý průmysl, jedinečnou roli hraje také architektu­ra a design... Mým snem je propojení toho nejlepšího v multidisci­plinárních projektech, kde je potenciál pro výzkum i aplikace a také skvělý prostor pro témata studentský­ch prací.

 ?? „Chtěl bych stále učit, kontakty se studenty jsou důležité a inspirativ­ní,“říká Vojtěch Petráček u jaderného reaktoru ČVUT. FOTO MAFRA – DAN MATERNA ?? Fyzik rektorem.
„Chtěl bych stále učit, kontakty se studenty jsou důležité a inspirativ­ní,“říká Vojtěch Petráček u jaderného reaktoru ČVUT. FOTO MAFRA – DAN MATERNA Fyzik rektorem.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic