Platy úředníků míří do utajení
Ústavní soud pokračuje v omezování bezbřehého přístupu k informacím
BRNO/PRAHA Velkou bouři mezi zaměstnanci zlínského magistrátu vyvolalo rozhodnutí úřadu poskytnout spolku Právo ve veřejném zájmu informace o jejich platech a odměnách. Magistrát je původně poskytl jen v anonymizované podobě, ale na základě úspěšného odvolání spolku byl nucen v únoru 2016 vypustit do světa platy konkrétních pracovníků. Ti se tomu bránili a nakonec se 23 z nich obrátilo na Ústavní soud.
Jeden z jeho tříčlenných senátů nejdříve zakázal spolku informace zveřejnit na internetu a včera rozhodl, že takto rozsáhlé poskytování informací o platech úředníků není přípustné. „Poskytování informací o odměnách za práci není obecně protiústavní, ale případný zásah do základních práv dotčených osob je nutno posuzovat podle okolností každého jednotlivého případu,“uvedl ústavní soudce Jan Musil.
Poselstvím nálezu je, že úřady budoumuset zkoumat, zda existuje veřejný zájem na zveřejnění platů a brát v úvahu soukromí zaměstnanců. Podle experta na přístup k informacím Oldřicha Kužílka lze čekat, že více žádostí bude zamítnuto, a lidé se tak budou častěji s úřady soudit.
Klíčový verdikt mění praxi
Soudce Musil zdůraznil, že cílem Ústavního soudu bylo sjednotit obecnou praxi poskytování informací o platech zaměstnanců ve veřejném sektoru. „Týká se to velkého počtu lidí, desítky podobných sporů zatěžují justici,“řekl soudce.
Ústavní nález zásadně mění dosavadní přístup ražený Nejvyšším správním soudem (NSS). Ten již v roce 2011 rozhodl, že zákon o svobodném přístupu k informacím se vztahuje i na platy úředníků a dalších pracovníků veřejného sektoru, protože jsou placeni z veřejných peněz. O tři roky později NSS doplnil, že úřady mohou žádosti o výši platů zamítnout jen výjimečně, například pokud zaměstnanec vykonává pomocné práce jako údržbu či úklid.
Tato praxe bezbřehého poskytování informací o platech včerej- ším rozhodnutím končí. Ústavní soud se při zdůvodnění opřel především o stanovisko ústavního experta Aleše Gerlocha. Nejvyšší správní soud podle něj v zájmu kontroly hospodaření s veřejnými prostředky potlačil ústavní právo na ochranu soukromí zaměstnanců. „Toto právo bylo zcela negováno, ačkoliv mnoho osob považuje informace o svých příjmech ze zaměstnání za součást svého soukromí,“uvedl Gerloch.
Konec informací o ČEZ
Jde již o druhé letošní rozhodnutí Ústavního soudu, které omezilo právo na informace. Velký zájem vzbudil červencový verdikt, kterým byl z působnosti zákona o svobodném přístupu k informacím vyňat polostátní energetický gigant ČEZ. I zde se ústavní soudci postavili proti názoru NSS. Ten zařadil ČEZ mezi takzvané veřejné instituce, které musí informace o své činnosti poskytovat. Ústavní soud ale zdůraznil, že ČEZ je akciová společnost a nemá žádná veřejná oprávnění. Poznámku čtěte na straně 10