Letos zavřela každá desátá hospoda

Češi dávají čím dál častěji přednost lahvovému pivu před točeným. Kromě zbytečné byrokracie si hlavně venkovští hospodští stěžují na EET i na zákaz kouření a hazardu.

PRAHA Obavy z likvidace stovek restaurací a hospod vlivem státních regulací se naplňují. Podle prvních přesnějších údajů ukončilo letos činnost zhruba až 3000 pohostinských zařízení, ve kterých se čepuje pivo. Z toho polovina připadá na podniky, které zásobuje Plzeňský Prazdroj.

Letos se propadá odbyt piva v gastronomii úplně nejvíc za předešlé roky – za období leden až září meziročně o 6,5 procenta. Nejvíc pak v chladném září, kdy hostům a zejména kuřákům skončily letní zahrádky – prodej piva se za celé Česko propadl oproti loňskému září o 24 procent.

Souhra přitěžujících okolností

Hospody a v té souvislosti i pivovary doplácejí na dlouhodobý trend přesunu pivařů z čepovaného na lahvová piva z obchodů. Tento trend navíc letos výrazně urychlila kumulace dalších vlivů, jako je elektronická evidence tržeb (EET), zákaz kouření i hracích automatů nebo rostoucí byrokracie, včetně od loňska platného kontrolního hlášení plátců DPH.

Konkrétní údaje o vlivu regulací dosud nebyly k dispozici. Přesnější čísla o vývoji hospodského trhu teď poskytl jako první lídr tuzemského trhu Plzeňský Prazdroj, který zásobuje téměř polovinu z 32 tisíc českých výčepních podniků. Za letošek skončilo úplně svou činnost jeho 1500 odběratelů. Nejsou v tom započítány hospody, které přešly k pivu konkurence, a tedy fungují dál.

To ve výsledku odhadem znamená, že za celý hospodský trh u nás (zatím) skončilo až 3000 podniků, které čepují pivo, tedy zhruba každý desátý. Nejvíc hospod pak zavřelo v méně lidnatých regionech, jako je Vysočina, Jihočeský kraj a jihozápad Plzeňska.

V Prazdroji si současně udělali na vzorku víc než 4000 hospod průzkum, z něhož vyplývá, že hospodské a restauratéry nejvíc tíží od května platný zákaz kouření (28 procent oslovených), na dru- hém a třetím místě je nedostatek personálu a velká byrokracie (20 procent) a na čtvrtém EET (19 procent).

Krachy letos převážily

Léta platilo, že část podnikatelů v pohostinství končila a zhruba stejně velká část naopak hospodu otevřela. Počet hospod a restaurací se dlouhodobě držel na zmíněných 32 tisících. Tak tomu bylo až do loňska. Letos poprvé podle zjištění Prazdroje ti krachující výrazně převažují nad nováčky.

„Řada podniků, zejména těch, kde se i vaří, a těch ve větších městech, se dokáže se situací vyrovnat. Nebo dokonce si i ekonomicky polepšit. Kritická situace je v malých obcích, kde vadí nejvíc zákaz kouření a EET. Naopak v sídlech, kde panuje větší konkurence, je největší hrozbou spíš nedostatek a kvalita personálu,“shrnuje poznatky z průzkumu obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Přes polovinu ze zavřených hospod připadá podle něj na ty vesnické a lidově „čtvrté cenové skupiny“. Příkladem je třeba Olbramov na Tachovsku. Vesnice se 60 stálými obyvateli končí s hospodou. Její provoz fungoval už delší dobu jen omezeně, ale sem tam v pátek a sobotu se tu ještě hrstka lidí schá- zela, naposled omartinském posvícení bylo dokonce plno.

Poslední ranou byla podle starostky Mirky Válové elektronická evidence tržeb a zákaz kouření. „Takhle už hospodu neuživíte. Chystáme se ji provozovat jako klub, aby se nás pár místních ještě mělo kde scházet, ale ví bůh, jestli i tak vyděláme aspoň na provoz,“popisuje Válová.

Klubů, ve kterých si jejich členové mohou dovolit k pivu i cigaretu a při menším objemu tržeb se na ně nevztahuje ani EET, teď u nás vzniká po stovkách.

Jak vylepšit hospody?

Pivovarům už od roku 2009 klesá odbyt piva v pohostinských zařízeních a všechny se snaží tento trend alespoň zpomalit. Prodávat sudové nebo tankové dražší pivo je totiž pro pivovary ziskovější než lahvové do obchodů, které má na celkovém pivním prodeji u nás už sice podíl 60 procent a dál roste, ale kvůliminimálním maržím a tlaku řetězců na co nejnižší cenu přináší pivovarům jen malý profit.

Důkladný a co nejpřesnější přehled o stavu hospod a celém trhu je proto pro výrobce zásadní věc, podle které se pak snaží hospodským pomoci s vylepšením byznysu. Cestou poradenství a milionových investic do vybavení podni- ků jdou prakticky všechny větší pivovary. Kromě Prazdroje však konkrétní údaje o vlastních průzkumech vlivu regulací nesdělují. A vzhledem k jejich menšímu tržnímu podílu by jejich údaje ani neposkytly relevantní obraz o celém Česku jako v případě lídra trhu.

„Spotřebu piva nejvíce negativně ovlivnil zákaz kouření, který dopadl především na segment klasických hospod bez letních zahrádek,“komentuje situaci mluvčí Pi- vovarů Staropramen Pavel Barvík.

Jana Pikardová z Heinekenu zase připomíná, že v řadě zemí Evropy, například v Polsku, Rakousku, Chorvatsku nebo Německu, není zákaz kouření tak striktní jako od konce května u nás. A hospodám by v jejich složité ekonomické situaci pomohlo, kdyby stát striktní zákaz kouření zmírnil – jak o tom nyní uvažuje část politiků.

To si ostatně myslí i prezident Asociace hotelů a restaurací Vác- lav Stárek. „I naše zjištění potvrzují až desetiprocentní úbytek pohostinských zařízení. Že lidé přecházejí víc k lahvovému pivu, je logická věc, se kterou se musí trh popasovat. Ale vesnické hospody, které jsou tam prakticky jediným místem společenského setkávání a přitom nemají moc jiných možností, jak zastavit propad tržeb, je třeba nějakým způsobem podpořit,“uzavírá Stárek. Poznámka k tématu na straně 10