Zahradnictví uzavřel Nápadník bez nápadu
Podle producenta Viktora Tauše inspirovala tvůrce trilogie Zahradnictví díla jako Fanny a Alexander Ingmara Bergmana nebo český seriál Byl jednou jeden dům. Zejména to tvrzení o Bergmanovi působilo podezřele už před uvedením filmů Rodinný přítel, Dezertér a Nápadník. Po jejich zhlédnutí působí naprosto absurdně.
Jako melodramatická televizní minisérie by asi Zahradnictví obstát mohlo, i tak by však volalo po zásadních dramaturgických zásazích. Uvedení jednotlivých filmů do kin ale žádný z titulů plně neospravedlnil. Závěrečný snímek Nápadník rozhodně nepřipomíná Bergmana, ale ani to lepší ze seriálu Byl jednou jeden dům. To už spíš televizní Bakaláře – je to jednoduchá historka o despotic- kém tatíkovi, který dělá scény, ale nakonec mu nezbude než ustoupit pevné vůli své dcery a její lásce k oddanému a vytrvalému mladíkovi.
Oficiální slogan Nápadníka zní „romantická komedie o cestě do pelíšku“a populární Pelíšky jsou také tím, z čeho tento snímek a potažmo celá trilogie čerpá většinu své energie. Ústřední postavou je Jindřich Rohn, kterého v Pelíšcích ztvárnil Jiří Kodet a v Zahradnictví v podání Martina Fingera sledujeme jeho postupný vývoj do oné vytříbené podoby domácího despoty, jehož nesnesitelnost kontrastuje s jeho demokratickým přesvědčením a upřímným odporem vůči komunistickému režimu.
Jenomže to všechno bylo přítomné právě už v Pelíšcích, navíc účinně doplněno o šabachovskou linii jiného nesnesitelného „fotra“, pro změnu komunistického „lampasáka“. Zahradnictví Jindřichovu postavu takřka nerozvinulo, jen do omrzení nakopírovalo a učinilo z ní karikaturu. Stejně jako ze všech ostatních postav, které trilogií procházejí. Po prvním z filmů, melodramatu Rodinný přítel, bylo možné doufat, že schematičnost letmo představených figur se bude postupně rozpouštět a charaktery se budou prohlubovat. Vývoj však šel opačným směrem – asi nejmarkantněji je to viditelné na postavě Jindřichovy sestry Máří (Sabina Remundová), kterou šlo v prvním filmu vnímat jako nadějně načrtnutou variantu Jindřichovy povahy v ženské podobě, zatímco v Nápadníkovi už jen hystericky kvoká. Nadbytečná je celá linie zahradnictví Jindřichova švagra Miloše (David Novotný), po níž se trilogie bůhvíproč jmenuje: postavy do Milošova podniku čas od času nejspíš zavítají, právě jen aby splnily povinnost vůči názvu. A Miloš sám je v úhrnu figurka redukovaná na otravně úporného milovníka kaktusů.
Zamýšlené světlo celé trilogie, nadpozemsky citlivý a chápavý „rodinný přítel“Jiří (Ondřej Sokol), který se v Nápadníkovi zhmotní v titulní postavě Mirka (Ivan Lupták), je bohužel figura ze všech nejtopornější. Jestliže se Zahradnictví co do stmelující ideje nezmohlo na víc než na adoraci špatně vyřezaného svatého, pak je lze sotva zhodnotit jinak než jako jeden velký a troufale přefouknutý kýč.
Zahradnictví: Nápadník