Cipískovy kroužky
Volby nejsou reality show a musejí se dělat pořádně
Nemusíme se bát ruských hackerů, české volby jsme si zvládli docela úspěšně nabourat sami. To, co volební komise a za hlasování odpovědné ministerstvo vnitra předvedly se sčítáním lístků a kroužků, by se dalo označit za komedii. Kdyby ovšem nešlo o jednu z nejdůležitějších akcí, kterou má stát vůbec na starosti. Bohužel se ale naše volby mění v nepříliš dobře produkovanou reality show. Statistici se předhánějí, jak rychle zveřejní první výsledky, zoufalí televizní moderátoři hypnotizují v přímém přenosu z virtuálního studia pověstné sloupcové grafy a národ skoro ani nedýchá v očekávání, kdy se konečně pohnou.
Nedá se pak ani moc zlobit na dobrovolníky ve volebních komisích, že pod tlakem dělají chyby, neotáčejí lístky, špatně sčítají kroužky u kandidátů. Většinou jde o studenty nebo penzisty, kteří si chtějí o víkendu přivydělat pár stovek. Chybí jim správné proškolení, elementární štábní kultura, dokumentace vypadá jak z banánové republiky a volební lístky končí doslova v krabicích od banánů. Můžeme být jen rádi, že alespoň vyřadili žertovný lístek se jmény pohádkových postaviček, na kterém preferenční hlas dostali i Rumburak či Cipísek.
Ministerstvo vnitra je ovšem naopak plné profesionálních úředníků placených z našich daní a pro ně neexistuje absolutně žádná omluva za šlendrián, který při přípravě voleb předvádějí. Tím spíš, že se přešlapů dopustili i při minulých a současných prezidentských kandidaturách. Na aktuální chybu se přitom přišlo jen s obrovským štěstím pozorností jednoho voliče a je otázka, kolik chyb zůstalo neodhalených. Výkon statistického úřadu a jeho dodavatelů, kterému spadl web, na který možná zaútočili hackeři, možná jen informací chtiví občané, už snad ani nestojí za řeč.
Ministerstvo stále ještě v čele s Milanem Chovancem (ČSSD) nemusí budovat jednotku proti hackerům, nemusí ani měnit zákony, musí začít dělat pořádně svou práci. Ne, není namístě zpochybňovat celé volby, je namístě je začít brát vážně. Nebo si příště zvolíme toho Cipíska. Jan Klesla