Zeman: Nebýt pár blbých ministrů v roce 1948...

PRAHA Nekomunističtí ministři, kteří v roce 1948 podali demisi, byli podle prezidenta Miloše Zemana blbí.

Někdejší první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček patřil mezi ty, kdo se v roce 1968 „podělali hrůzou“, a za pád komunismu v Československu v roce 1989 nevděčíme hnutí Charta 77, ale tehdejšímu sovětskému vůdci Michailu Gorbačovovi.

Miloš Zeman se včera večer na Pražském hradě tvrdě pustil do hodnocení milníků československé historie 20. století.

„Kdyby nebylo několika blbých ministrů, kteří podali demisi, nebylo by možné, aby se Klement Gottwald zaklínal ústavností tohoto komunistického puče,“uvedl Zeman k událostem z února 1948 během svého projevu k zahájení oslav 100 let od vzniku Československa a 25 let od vzniku ČR.

Ve zjevné narážce na tehdejšího prvního tajemníka ÚV KSČ Dubčeka také řekl, že by bylo vhodné zamyslet se, proč se po okupaci Československa v roce 1968 vojsky Varšavské smlouvy našel mezi politickou elitou jediný statečný člověk – František Kriegel – a „proč se všichni ostatní podělali hrůzou“. „Mně zakazují vulgarismy, ale toto, doufám, vulgarismus není,“podotkl k tomu prezident.

Oldřich Tůma, historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, pro LN uvedl, že prezident ve svém hodnocení použil zkratky, které „spíš zatemňují, než vysvětlují“, protože v každé ze zmíněných událostí část okolností opomíjí.

Zeman v souvislosti se srpnovými událostmi roku 1968 na Hradě uvedl, že tehdejším představitelům souhlas s okupací nepomohl. „Nejdřív dostaly tyto idoly funkci předsedy Federálního shromáždění, pak už jenom klesly na velvyslance v Turecku a pak už ani to ne,“uvedl prezident v narážce na Dubčeka i další členy vedení strany a státu.

Zeman také prohlásil, že pád komunistického režimu v Československu nezpůsobilo v roce 1989 disidentské hnutí Charta 77, ale sovětský vůdce. „Byl to Gorbačov, kdo způsobil, že se rozpadlo sovětské impérium a že Československo se vymanilo ze sovětských spárů. Myslím, že bychommuměli vyjádřit svoji úctu,“dodal.

„Jeho (Gorbačovova) politika vůči východní Evropě byla v té době známá, bylo jasné, že tentokrát tanky nepřijedou. Ale je to jen jedna komponenta celkové situace. Režim už byl pro společnost zdiskreditovaný, lidé se báli, ale už mu nevěřili,“komentoval Zemanova slova historik Tůma s tím, že situaci na změnu režimu již připravily opoziční aktivity i lidová hnutí, především v Polsku, ale i jinde. „Můžeme se na to dívat i naopak, Gorbačov viděl a věděl, že už to dál nejde, že nemůže dalších dvanáct let posílat tanky, že situace je neudržitelná, také usiloval o hospodářskou spolupráci se Západem. Nebýt takové celospolečenské situace, možná by právě žádný Gorbačov nebyl,“dodal Tůma.

Historik pro LN okomentoval i Zemanovy výroky o „blbýchministrech“, kteří v únoru 1948 podali demisi: „Pan prezident to řekl ve velmi hutné zkratce, spojil dvě věci. Jedna je promyšlenost a úspěšnost taktiky nekomunistických ministrů. Ukázalo se, že neměli dobře rozmyšleny další kroky a napomohli situaci přivést do krizového momentu. Ale to nic nemění na tom, že únor 1948 byl neústavní, ať se Gottwald zaklínal, čím chtěl...“

Prezident během projevu na Hradě parafrázoval i zásadu prvních let normalizace, a to „musím zůstat ve své funkci, protože jinak by tam přišla ještě větší svině, než jsem já“. Ta vedla k hluboké zkáze tehdejšího Československa a k hluboké demoralizaci, uvedl.

Slovenskému premiérovi Robertu Ficovi, který se slavnostního večera také zúčastnil, se Zemanova slova líbila. „Máte prezidenta, který přesně ví, že svět má čtyři světové strany,“reagoval Fico. kms, čtk