Superstar šedých myší
Kdysi Michal Horáček i do médií vyprávěl, jak se s kamarádem vsadil, že ho porazí v běhu na pět kilometrů. O milion. Najal si dva profesionální trenéry, masérku a fyzioterapeutku, naučil se všechno od správného zakleknutí přes dýchání až po triky, jak si správně zavázat tkaničky. A vyhrál. Podobně se prý vsadil i v posilovně a prezidentská kampaň může až nebezpečně připomínat podobnou sázku.
Především je to ono urputné úsilí a snaha udělat vše správně, najmout ty správné lidi, mít ty správné poradce. Vše si studuje, cituje ústavu, nechává se brífovat a rád tahá z rukávu namemorovaná čísla a informace. A nasadil si postupně takovou profesionální, tvrdou, až skoro nepříjemnou masku. Asi věří, že přesně tohle je role, jakou má kandidát zaujmout. Že přesně takhle si má v tomhle závodě zavázat tkaničky.
Bylo by ale laciné napsat, že jde o jeho největší sázku. Doslova říká, že „není žádná superstar“, v narážce na televizní soutěž, ve které byl porotcem. Zdůrazňuje, že si „vše odpracoval“, a takovými lidmi se i obklopuje v kampani.
Horáček zkrátka nebere kandidaturu vůbec na lehkou váhu a zřejmě upřímně nabízí sebe i s celým svým životním příběhem jako variantu silného prezidenta. Jenže právě tady se svým přístupem párkrát narazí, když si uvědomuje, že jako silný kandidát musí říct jasný názor, ale chvilkami si prostě není obyčejně lidsky jistý.
Nejvíce je to vidět při otázce na jmenování velvyslanců. Kandidát a běžec Horáček ze sebe vysype zjevně připravenou odpověď, že bychom se měli konzervativně vrátit ke jmenování kariérních diplomatů, a začne ódu na obyčejné a poctivé úředníky.
Když mu ale připomeneme, že to by se nestali velvyslanci ani osobnosti, které si to odpracovaly jako on sám, třeba Michael Žantovský nebo Alexandr Vondra, objeví se člověk Horáček. „Co je špatného na šedých myších? Tohle není superstar, šedé myši jsou často skvělé, protože to umí odpracovat,“zopakuje nedůtklivě a na chvíli vypadne z role.
Podobně při otázkách na Nejvyšší správní a Ústavní soud začne po chvilce bruslit kolem. Neznamená to, že by se Horáček nemohl stát dobrým prezidentem. Jen se možná snaží až moc.