O lopatě mi nic neříkejte.

Profilový rozhovor s Jiřím Drahošem: chemický inženýr, předseda Akademie věd, sborový zpěvák a chatař o gajdošské hudbě,

Nějakou představu mám, na Jablunkovsku a Těšínsku bych mohl získat. Myslím si to. Ovšem není to celý Moravskoslezský kraj, kde jsem ke svému překvapení teď prohrál studentské volby s Milošem Zemanem, asi o jedno a půl procenta. Ani doma není nikdo prorokem, ale na Těšínsku je moje pozice slušná.

LN Cítíte třeba rozdíl mezi Čechy a Moravou v tom, jak vás vnímají voliči?

Vždycky říkám, že země Koruny české byly Čechy, Morava a Slezsko, já jsem Slezan, nejsem Čech ani Moravan.

Je to samozřejmě takové odlehčené, nikdy jsem nebyl příznivcem moravistického či slezského odštěpného hnutí.

Rozdíl ale necítím, témata jsou velmi podobná v Jablunkově jako v Chebu. Možná na severu Čech víc zaznívají otázky na vyloučené lokality. Ale ptali se mě na to třeba i ve Frenštátě... LN Máte nějaký bližší vztah k polské části Slezska?

U nás se mluví nářečím, kterému se říká ponašymu a jemuž většina Čechů nerozumí nebo ho považuje za polštinu. Je tam navíc spousta německých slov. Všechno nářadí, takže šraubencír, šraubenštok (šroubovák, svěrák). U nás se neříká, že lidi jezdí pracovat do Třineckých železáren, ale do verku. Třinecké železárny rovná se verk.

Když člověk tohleto nářečí umí, rozumí dobře polsky. Umím polsky poměrně slušně. Řekl bych, že ponašymu je nejodlišnější nářečí od češtiny.

s cílem uchazeče o úřad představit tak trochu jinak. Jiří Drahoš se zdá být nejžhavějším vyzyvatelem současné hlavy státu.

LN Jaký zpíváte hlas?

Zpívám bas, dokonce když je dělený bas, zpívám druhý bas. Už čtyřiačtyřicet let ve sboru Canticorum Iubilo. Teď jsem zpíval dvě „rybovky“, tu poslední charitativní.

LN A zpívali jste ji vždy?

No, my jsme byli sbor, který v roce 1987 uvedl v Rudolfinu Janovy pašije od Johanna Sebastiana Bacha, pod vedením Olivera Dohnányiho a s Orchestrem národního divadla. Kupodivu nám to povolili, přestože to je výsostně duchovní hudba. Rybovce se tady nijak zásadně nebránilo. Já jsem ale jako kluk nikdy nezpíval, hrál jsem na klavír a na trubku.

Až po vojně mne kamarád upozornil na inzerát v Lidové demokracii, že madrigalový soubor hledá altového zobcového flétnistu. Tak jsem tam šel, zahrál jsem a oni řekli bezva, tak budeme hrát spolu. Pak mi řekli no ale my ještě zpíváme, takže bys tady mohl zůstat na zkoušku. Tak jsem zůstal – a už je to 44 let.

LN Neměl byste nějaký příklad, jak jste si našli v Akademii věd nějaký praktický problém?

Není to sice žádný vícefázový systém, ale měli jsme v ústavu velmi kvalitní laboratoř mikrovlnné techniky. V roce 2002, po velkých povodních, nás oslovila tehdejší předsedkyně Akademie věd profesorka Illnerová a požádala všechny relevantní ústavy o pomoc se sušením zamrazených knih a spisů. Těch tehdy bylo třeba v mrazírnách v Mochově obrovské množství.

Debatovali jsme o tom s kolegou, který v oblasti mikrovln pracoval, a nakonec se podařilo vymyslet metodu, jak mikrovlnně sušit knihy. Vymysleli jsme fígl, díky němuž se nemusely z knih nebo papírových materiálů odstraňovat kovové sponky. Všichni víme dobře, jak by to dopadlo,

Mám rád Járu Cimrmana, mám rád seriály typu Haló, Haló!, Červený trpaslík, Teorie velkého třesku… Nikdo z mých známých mne nepovažuje za suchara.

kdybychom dali nějaký kov do mikrovlnky.

Upravili jsme mikrovlnnou sušárnu, která byla kontinuální, knihy v ní obíhaly, procházely tunelem, kde byly generátory mikrovln. Bylo to ekonomické, bylo to rychlé, nehrozilo nebezpečí žádného vznícení.

Naivně jsme si mysleli, že s patentem uspějeme, ale pak jsme zjistili, že nás ta sušárenská mafie, jak jsem tomu říkal, mezi sebe nepustí. Pro ně to byl bezvadný byznys, ty státní zakázky. Jim nešlo o to, aby se knihy usušily co nejdřív, ale aby jim to co nejdéle vydrželo. Byl to typický příklad patentu, který vypadal velmi nadějně, který jsme odzkoušeli od mikrovlnné malé sušárny až po čtvrtprovozní kontinuální sušárnu, usušili jsme tam metráky a metráky knih, ale výsledek? Máme patent, to je ale všechno.

LN A nebojíte se, že takhle může dopadnout vaše prezidentura? Budete mít výborné nápady, ale party kolem ČEZ, VZP, skupiny kolem velkých miliardářů vás k ničemu nepustí?

Já se toho nebojím. Mne si nikdo, a teď cituji jednoho ze svých protikandidátů, na chleba nenamazal. Jednal jsem se spoustou lidí z byznysu, ve funkci předsedy AV jsem jednal třeba s panem Babišem jako ministrem financí i s předchozími ministry financí.

Žádný z pěti premiérů ani z pěti dalších vlád si mne nikdy na žádný chleba nenamazal. Zjistil jsem, že když těm lidem, kteří samozřejmě nejsou ve vědě kovaní, vysvětlíte, o co jde, dá se s nimi docela často mluvit. S představiteli byznysu jsem se také stýkal poměrně často, protože jsem měl zájem na tom, aby výsledky základního výzkumu Akademie věd byly uplatnitelné.

LN Dáte si někdy něco jiného než vodu?

K obědu jsem si dal malé pivo. Nejsem abstinent. I ta pověst o Drahošovi jako sucharovi je zvláštní. Mám rád Járu Cimrmana, mám rád seriály typu Haló, Haló!, Červený trpaslík, Teorie velkého třesku… Nikdo z mých známých mne nepovažuje za suchara.

LN Která je vaše oblíbená postava v Teorii velkého třesku?

Baví mne ten Ind Rajesh Koothrappali.