Zlatá bula v konírně Rudolfa II.
Založeno 1918 – výstavy k výročí
Vše je k vidění v Císařské konírně na výstavě V základech české státnosti, která nabízí historické rukopisy, listiny a archeologické nálezy z 9. až 14. století, tedy z úplných počátků našeho státu. Výstava potrvá pouze šest dní a jde o první z pěti akcí, jež na letošek připravil Pražský hrad ke 100. výročí založení republiky. Protože jde o originály citlivé na světlo, mohou být vystaveny jen takto krátkou dobu a v Konírně nesmí být najednou víc než šedesát lidí.
Královské dokumenty, evangeliáře, kroniky nebo šperky, které jsou uloženy v šestnácti skleněných vitrínách v přední části zšeřelého sálu, se dělí na tři okruhy – listiny, rukopisy a archeologie. Dotýkají se korunovací českých panovníků a potvrzení jejich práv, svobod a privilegií. Připomínají také Velkou Moravu a význam Pražského hradu v době Přemyslovců.
Patří k nim i Zlatá bula sicilská, kterou 26. září 1212 vydal budoucí římský král Fridrich II. českému králi Přemyslu Otakarovi I. coby dokument, jenž poprvé v historii přiznává českému panovní- ce 1216), jeho pozdější jmenování českým králem (listina Fridricha II. z července 1231) nebo spis, ve kterém poprvé zazní sousloví Corona regni Bohemiae čili země Koruny české (listina Karla IV. ze 7. dubna 1348).
Nejde ale o nejstarší exponáty výstavy. Tím je evangeliář z 9. století, který byl podle posledních bádání nesen v průvodu, jenž šel z katedrály „probudit“Karla IV. v den jeho korunovace českým králem. Zlacená kniha se čtyřmi miskami obsahujícími relikvie pak byla použita i při korunovačním ceremoniálu.
Evangeliář už spadá do sekce rukopisů, popisující nejstarší dějiny českých vladařů. Patří do ní například Kosmova kronika (v rámci Dražického kodexu z roku 1343), pojednávající o vyvolení Přemysla Oráče nebo díla popisující legendy o vzniku přemyslovského rodu, nastolování knížat, umučení sv. Václava či korunovaci knížete Spytihněva II. a prvního českého krále Vratislava II. Spytihněv je v Konírně také zachycen na Svatovítské apokalypse, knižní iluminaci z roku 1059, kde se dělí o prostor s Kristem a sv. Janem.
Tyto kroniky a dokumenty doplňují nejrůznější archeologické nálezy. Ať už jde o cennosti z hrobu neznámého kolínského knížete odhadem z přelomu 8. a 9. století, nebo o poklad z pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě, jenž dokládá, že na tomto místě stálo kdysi sídliště obývané bohatými šlechtici.
Výstava je zdarma přístupná do 15. ledna každý den od 10 do 18 hodin.
Kdo by si chtěl prohlédnout dvě ze tří listin Zlaté buly sicilské nebo evangeliář, kterým se před korunovací „budil“Karel IV., má od včerejška možnost na Pražském hradě.