Zavedou Němci test věku?
V Rakousku nebo Švédsku se provádějí u téměř každého druhého případu, v Německu se o nich živě diskutuje – řeč je o zkouškách, jež by pomohly stanovit stáří uprchlíků.
BERLÍN/PRAHA Kriminální případy, v nichž v Německu figurují běženci, vyvolávají u veřejnosti pravidelně značné emoce.
Otázka, která se pak téměř okamžitě objeví, je, zda byli podezřelí z řad uprchlíků již plnoletí. Naposledy se tak stalo před několika týdny v souvislosti s vraždou v jihoněmecké obci Kandel.
Jako pachatel byl zadržen muž původem z Afghánistánu, jenž měl ubodat svou bývalou přítelkyni. U policejního výslechu uváděl, že mu je patnáct. Později se objevily pochybnosti, jestli není ve skutečnosti starší. Podobně jako většina ostatních uprchlíků, kteří přišli do Německa, ani on u sebe neměl originální doklady.
V životě běženců, kteří přišli do země, hraje věk klíčovou roli a je rozhodující pro jejich status. Nezletilým prakticky nehrozí vy- hoštění, mají zajištěno lepší ubytování, vlastního pracovníka úřadu pro mládež. Dostanou-li se do konfliktu se zákonem, platí pro ně nižší trestní sazby.
Někteří němečtí politici proto požadují, aby byly v případě pochybností o věku uprchlíků prováděny automaticky testy, jež by ho pomohly odhalit.
Nejhlasitěji po nich volají bavorští křesťanští sociálové (CSU). Ti požadují, aby se při aktuálních rozhovorech o příští vládě dostalo téma povinného zjišťování věku do jejího programu.
Již delší dobu podobný krok podporuje i křesťanskodemokratický ministr vnitra Thomas de Maizi`ere. Ale rovněž u sociálních demokratů (SPD) myšlenku podporujímnozí prominentní představitelé, jako například šéfka jejich poslanců ve Spolkovém sněmu Andrea Nahlesová.
Stejně tak by se ale u CDU a SPD našly i osobnosti považující zjišťování věku za neetické. A že se názory liší i napříč stranami, ukazuje příklad Zelených. Ti bývají obvykle vnímáni jako stoupenci vstřícného přístupu vůči běžencům. Řada jejich starostů či regionálních politiků se ale domnívá, že by měla existovat jasná pravidla určování jejich věku. Mezi ně patří například primátor Tübin- genu za stranu Zelených Boris Palmer, jenž nedávno dokonce požadoval, aby naopak začala platit zásada, že kdo nemůže doložit, že mu je méně než osmnáct, bude považován za plnoletého.
Rentgen ne, analýzy DNA ano?
Téma věkových zkoušek znovu rozvířila Spolková lékařská komora. Její vedení před několika dny vydalo stanovisko, že jsou nepřípustné, protože dosud uplatňované rentgenování představuje zásah do tělesné konstituce, obzvlášť pokud k tomu neexistuje ze zdravotnického hlediska důvod.
V jiných evropských státech je ovšem rentgenování běžnou pra- xí. Například v Rakousku je tato metoda uplatňována u každého druhého případu. Přitom se například v roce 2016 zjistilo, že 41 procent mladých mužů udávalo nesprávný údaj o svém stáří. V Belgii nebo ve Švédsku sáhnou úřady v případě pochybností k vyšetření rentgenem téměř pokaždé.
V Německu zatím probíhá zjišťování věku uprchlíků v několika fázích. V té prvnímají zaměstnanci úřadu péče o mládež povinnost vést s dotyčným hodinový pohovor. Při něm mají být pouhým pohledem také sledovány jeho tělesné proporce. Jak uvedl týdeník Stern, pokud například ruce uprchlíka, jenž o sobě tvrdí, že je nezletilý a většinu života chodil do školy, vykazují známky výrazného opotřebení, dá se z toho odvodit, že již fyzicky pracoval.
V případě pochybností mohou pracovníci úřadu nařídit další testy. Při nich bývá zpravidla rentgenována levá ruka, chrup a v některých případech i klíční kost.
Jinde v Německu ale již sahají po metodách, jež budí menší kontroverze. Jde především o analytické metody založené na zkoumání DNA, jež mají přinést až 95procentní úspěšnost při stanovení správného věku. Německý trestní řád ovšem tyto metody dosud nepovoluje.
Nezletilým prakticky nehrozí vyhoštění, mají lepší ubytování, vlastního pracovníka úřadu pro mládež. Platí pro ně také nižší trestní sazby.