Kreml vábí Rusy k volbám
MOSKVA/PRAHA Zatím to vypadá pro Kreml nadějně. Skoro 70 procent Rusů slibuje, že 18. března 2018 se zvedne z lenošek a vyrazí do volebních místností. Vyplývá to z výzkumu, kterým největší ruská sociologická agentura VCIOM tento týden zahájila rozsáhlý projekt mapující situaci před prezidentskými volbami.
I když ruské volby jsou platné při jakékoliv účasti, a to od prosince 2006, kdy příslušný zákon podepsal prezident Putin, méně než 60 procent by Kreml rozladilo. Naopak blíže k 70 procentům by učinila Putinovo vítězství legitimnějším.
Putin kandiduje, pokud nehodlá měnit ústavu, naposledy. V roce 2024 bude muset ve svých dvaasedmdesáti uvolnit místo. Poslední šestileté volební období chce bezesporu vládnout s maximální podporou. Zatím se k tomu, že bude Putina volit, hlásí skoro 74 procent Rusů z počtu těch, kdo se chystají volit. Kolik jich ale skutečně k urnám dorazí?
Agenti vyřazeni ze hry
Nezávislé odhady předpovídají v březnových volbách rekordně nízkou účast. Alespoň na to ještě koncem loňského roku upozorňovala největší nezávislá sociologická služba centrum Levada.
Od tohoto týdne se ale bez výsledků šetření této v zahraničí nejvíce citované instituce budou muset novináři obejít – podle ředitele centra Lva Gudkova to zakazuje zákon, který zařadil centrum Levada do kategorie „zahraniční agenti“. A ti se nesmějí žádným způsobem účastnit předvolebních kampaní v Rusku. V opačném případě hrozí pokuty či likvidace.
A tak všechny sociologické údaje dodávají vládou kontrolované sociologické kanceláře. I to je jeden z důvodů, proč 23 procent Rusů – jak uvedla státní VCIOM – nepokládá kampaň a volby za demokratické a svobodné.
Chuť pustit se do předem prohraného boje projevilo 17 mužů a žen, ne všichni ale splní zákonné podmínky a budou zaregistrováni ústřední volební komisí. Většina voličů nezná všechny kandidáty jménem a zřejmě jim to při rozhodování chybět nebude.
Jednoznačným favoritem je se skoro 74 procenty Vladimir Putin. Od druhého místa je ale už mnohem větší tlačenice. Asi nej- větším překvapením voleb je kandidát vyslaný do ringu komunisty – Pavel Grudinin má podle sociologů šanci sice jen na 7,2 procenta, ale je ze všech „outsiderů“nejúspěšnější, a to přesto, že je v klání o trůn nováčkem. Zato ti, kdo se už ruských voleb všeho druhu účastní přes 20 let, jsou daleko za ním. Například vůdce nacionalistické strany LDPR Vladimir Žirinovskij dnes oslovuje jen 4,7 procenta voličů.
I když jméno extravagantní novinářky a televizní hvězdy Xenije Sobčakové většina obyvatel Ruska zná, hlas jí hodlá dát jen jedno procento z nich. Pod touto magickou hranicí je zatím nestor boje o Kreml – lídr demokratického Jabloka Grigorij Javlinskij. Ještě za ním se zatím ocitl Boris Titov, známý v podnikatelských kruzích, neboť zastává funkci ombudsmana pro byznysmeny.
Žádný z těchto kandidátů ale nemůže být pokládán za rovnocenného Putinovi. Spíše než dramatickým soubojem tedy musí Kreml nalákat k urnám voliče di- vadelním představením, popřípadě levnými pirohy a upomínkovými předměty ve volebních místnostech. Trochu vzrušení do kampaně má vnést i nově pojatý předvolební Putinův štáb – ruský lídr ho otevřel před pár dny v americkém stylu. Mluvčí jeho předvolebního týmu už prohlásil, že lídr je ochoten účastnit se vůbec poprvé různých veřejných debat – to se v žádné z minulých kampaní nestalo.
Aby probudil občany, nenechal se Putin nominovat svou stranou Jednotné Rusko, ale zvolil obtížnější cestu: vyslal mezi lid své aktivisty, aby mu nasbírali miliony podpisů, i když zákon praví, že stačí jen 300 tisíc. Své mobilizační úlohy se musejí zhostit i gubernátoři a zajistit dostatečnou účast každý ve své oblasti. Pokud nedokážou občany přesvědčit o tom, že jít k volbám je důležité, mají za úkol vymyslet místní referenda, ve kterých se lidé budou moci vyslovit k palčivým otázkám. A při té příležitosti hodí do urny i lístek se jménem Putin.
Největšími soupeři ruského prezidenta Vladimira Putina v nadcházejících volbách hlavy státu nejsou ostatní kandidáti, ale účast. O výsledku je totiž rozhodnuto a voliče nemusí bavit hra, jejíž výsledek je dopředu znám.