Čapí hnízdo: míč je na straně Česka, ne EP

Klasická i sociální média v posledních dvou měsících zaplavují prohlášení, která jsou pro nás Čechy typická. Místo použití zdravého rozumu, respektive logiky, se pasujeme do role vyšetřovacího, dozorovacího i soudního orgánu, aniž bychom znali veškeré informace a vyvodili objektivní závěr. A co je horší, nerespektujeme presumpci neviny. Jak se ukazuje na případu tzv. Čapího hnízda, polopravdy se šíří mnohem rychleji, než jemožné je logickými argumenty vyvrátit.

Série slyšení s komisaři různých portfolií jsou běžnou součástí složité- ho procesu schvalování účetní závěrky a v kontrolním výboru Evropského parlamentu se konají pravidelně každý rok. Dotaz na Čapí hnízdo zazněl na výboru poprvé již v roce 2016 a od té doby se z úst paní předsedkyně Ingeborg Grässleové opakuje. V žádném případě tedy není pravda, že by ho na agendu výboru prosadili mí kolegové europoslanci, jak s oblibou tvrdí do médií. Přestože se tento dotaz omílá neustále dokola, překvapivě se nám nedostává žádných nových závěrů. Proč?

Evropská komise zná jediné možné řešení. Vyjmout projekt Čapí hnízdo z financování Evropské unie při uzávěrce programu, případně požadovat navrácení již vyplacené dotace EU zpět do unijního rozpočtu. Jinými slovy, je na České republice, zda a jak bude uplatňovat náhradu škody, jež jí případně vznikla. Naše země má nezá- vislou soudní soustavu, která jediná může rozhodovat o vině a trestu. Počkejme si na závěry soudu a nepředbíhejme s označováním viníků. Ještě stá- le jsme demokratická země uplatňující demokratické principy.

Ke stejným závěrům dojdeme i dnes v průběhu interpelace s komisařem Güntherem Oettingerem. Zpráva úřadu OLAF, který kauzu Čapího hnízda prošetřoval, je ze své povahy dokument s příznakem tajný či důvěrný (dle míry ohroženého zájmu) a o nahlédnutímůže dle unijních pravidel požádat jen velmi omezený okruh osob. Evropská komise jen stěží může vyslyšet požadavek kolegy z kontrolního výboru, který požádal o závěr konečné zprávy OLAF. Stejně tak je pošetilé se domnívat, že Evropská komise bude komentovat neoprávněné zveřejnění závěrečných zpráv úřadu OLAF nebo jejich částí v tisku. V této roli to této instituci ani nepřísluší. Žádné velké překvapení se tedy pravděpodobně konat nebude.

Čapí hnízdo je pro veřejnost stále tr- nem v oku. Nahlížíme na několik let starou záležitost dnešním pohledem, ale to je irelevantní. Věcné hledisko kauzy se potlačuje na úkor aktuálního politického postavení Andreje Babiše. Politický tlak je tak velký, že sama bych soudcem v této kauze být nechtěla. A upřímně si myslím, že se na celou záležitost dokáže podívat s odstupem a zcela objektivně asi až příští generace.

Přála bych si, abychom v případech, jako je Čapí hnízdo, dokázali udržet emoce více pod kontrolou. Vždyť dáváme všanc obraz naší kultury, který vystavujeme před světem. Domnívám se, že v budoucnu nás tento obraz o stavu české společnosti těšit nebude a přemalovat ho nepůjde tak snadno, jak bychom si asi přáli.

Naše země má nezávislou soudní soustavu, která jediná může rozhodovat o vině a trestu. Počkejme si na závěry soudu a nepředbíhejme s označováním viníků.

Autorka je místopředsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu