Šance na přijetí jsou letos největší
Do vysokoškolského věku se dostávají nejslabší populační ročníky, přičemž míst na vysokých školách většinou neubývá
as na podání přihlášek na vysoké školy se krátí. Významný počet těch veřejných uzavírá jejich příjem už koncem února či v březnu. Přesné termíny je ovšem dobré si ověřit na webových stránkách jednotlivých škol, kde lze najít i podrobnosti o přijímacím řízení.
Co na stránkách škol nenajdete, je celková prognóza. Ta je pro uchazeče mimořádně příznivá. Zatímco totiž mladých lidí ve vysokoškolském věku ubývá – letos se na vysoké školy chystá zřejmě početně nejslabší ročník –, nabídka vzdělávacích míst prakticky neklesá. Přitom ještě donedávna dokonce výrazně rostla.
Na začátku tisíciletí bylo na vysokých školách zapsáno (poprvé) kolem 45 tisíc lidí, v posledních letech to bývá skoro 54 tisíc. Přitom před těmi sedmnácti lety jsme tu měli kolem 130 tisíc dvacetiletých (tedy těch, kdo se o přijetí na vysoké školy ucházejí převážně), v posledních letech je jich jen kolem 90 tisíc.
Občas se ve veřejném prostoru ozývá, že máme vysokých škol moc. To ale pramení tak trochu z nedorozumění. Ano, přibylo vysokých škol soukromých. Je jich už 38, což je o deset víc než těch veřejných (plus dvou definičně státních). Jenže počet není tak úplně vypovídající. Jde také o velikost. A pořád platí, že na soukromých vysokých školách se vzdělává jen deset až dvanáct procent všech vysokoškoláků. Dostat se na ně bývá ovšem zpravidla snazší a hlavně přihlášky se přijímají obyčejně ještě v létě.
Konkurence už není smrtící
Kde lze čekat největší nápor? Bezpochyby to bude opět na tradičních veřejných vysokých školách, jako je Univerzita Karlova nebo Masarykova univerzita – a tam pak především na právnických, lékařských, filozofických fakultách. I tam se ale šance s časem zvyšují. Třeba v roce 2011 se hlásily na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy téměř čtyři tisíce uchazečů a ještě v roce 2015 přes 3200, loni už to bylo jen 2865. Přitom počet přijíma- ných se pohybuje stále kolem šesti stovek.
Podobná situace je na Vysoké škole ekonomické v Praze. Kolem roku 2010 se tam hlásilo plus minus šestnáct tisíc lidí, v posledních letech však číslo klesá k jedenácti tisícům. Tam se ale úměrně snižoval i počet přijímaných.
Na medicínských fakultách měl v minulých letech šanci na přijetí každý třetí až čtvrtý uchazeč a situace se podle vedení nezmění ani letos.
Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy je dlouhodobě největší zájem o psychologii, s odstupem pak následuje angličtina pro mezikulturní komunikaci, dále pak český jazyk a literatura. Za ním je opět angličtina, tentokrát v podobě „anglistika – amerika- nistika“. Nejméně uchazečů mívají podle vyjádření pracovníků fakulty menší, zejména filologické obory, jako je mongolistika nebo novořecká filologie, jež se ani neotevírají každý rok. U navazujících magisterských oborů je to podobné. Výjimkou je například obor studia nových médií, kde počet uchazečů výrazně vzrostl: v roce 2008 bylo uchazečů 44, v roce 2017 už 109.
Celkově jsou největší šance na fakultách teologických, zemědělských, lesnických a na technikách. Ovšem pozor: dostat se ještě neznamená uspět. Právě na technikách bývá vysoká tak zvaná „úmrtnost“už v prvním ročníku. Někde vzdává studium až polovina studujících. Kdo ale vytrvá, má naději na velmi dobré uplatnění, a to nejen v čistě technických oborech.
Takže shrňme. Dostat se na vysokou školu je snazší než dřív, přesto zůstává pár fakult a zaměření, na které dosáhnou jen ti nejpřipravenější. Pokud ale někdo neuspěje například na té psychologii na jedné škole, má možnost zkusit další. Stačí se podívat na www.vysokeskoly.cz, abychom zjistili, že toto zaměření nabízí ještě devět vysokých škol, z toho pět veřejných a čtyři soukromé. Pokud někoho zajímá historie, má v republice možností dokonce osmnáct. Musí mít ovšem maturitu.
Praxi počítají málokde
Už delší dobu se diskutuje o tom, jestli by to nešlo i bez ní, ale v tom ohledu se nic nového neděje ani přesto, že i praxe je de facto druhem vzdělání. Zatím jsme našli jen jediný příklad školy, která praxi vedle maturity alespoň nějakým způsobem bonifikuje: jde o Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, která deklaruje, že „uchazečům o přijetí do oboru vyšší justiční úředník, kteří ke dni podání přihlášky, nejpozději však do 28. února 2018, prokážou praxi v oboru v resortuMinisterstva spravedlnosti přesahující jeden kalendářní rok, bude k percentilu dosaženému v testu studijních předpokladů přičtena bonifikace ve výši 20 procent dosaženého percentilu, avšak maximálně do celkové výše 100 procent.“