Lidové noviny

Do školství musí navíc přitéct přes 30 miliard

- MICHAELA KABÁTOVÁ MARTIN RYCHLÍK

LN Jak jste vnímal inkluzi, než jste se dostal před Vánoci do čela ministerst­va školství?

Na ministerst­vu školství působím již tři roky a byl jsem coby náměstek součástí porad vedení. Takže ani nešlo nevnímat tu masivní mediální pozornost, která se tomuto tématu věnovala...

LN Vysvětlova­la podle vás ministersk­á předchůdky­ně Kateřina Valachová (ČSSD) dostatečně, co je to vlastně „společné vzdělávání“a jaké změny na školy čekají? Ředitelé jí totiž vytýkali, že to neudělala.

Netroufnu si tohle soudit. Co se však týká mediálního výsledku, ministerst­vo školství bylo rozhodně v defenzivní roli. Nepodařilo se pak již nastavit poklidnou věcnou debatu.

LN A teď? Obrací se na vás nyní učitelé s tím, že je potřeba inkluzi nějak změnit?

Nezaznamen­al jsem nějaký masivní tlak. Možná je to dáno i tím, že jsem hned v úvodu při nástupu do této funkce vyhlásil, že je namístě věcná, finanční a administra­tivní revize inkluze.

LN Jak by tedy měla vypadat? Ukázalo se, že inkluze bude stát více, než se předpoklád­alo. Z jedné miliardy se částka vyšplhala na čtyři, někdy je slyšet dokonce i pět miliard korun...

Zatím to vypadá, že bude stát pětmiliard korun ročně – a dvě miliardy máme v tuto chvíli v našem resortním rozpočtu zajištěny.

LN Kde seženete chybějící třimiliard­y korun?

Nezbude mi nic jiného nežli se podívat, zda jsou peníze na podpůrná opatření vynakládán­y efektivně, protože je platíme normativně (takzvaný normativ označuje výši státního příspěvku na žáka, která je stanovena podle typu školy – pozn. red.). My například pošleme peníze na tablet, ten je ovšem v reálu nakupován za různé ceny. Kraje by si tím nemusely vytvářet tak velké rezervy z peněz, které jim posíláme ze státního rozpočtu. Co se týká oněch tří miliard, část prostředků získáme přehodnoce­ním finanční náročnosti podpůrných opatření, jde o novelu vyhlášky číslo 27; další část důsledným přepočtení­m všech parametrů rozpočtu regionální­ho školství a další přehodnoce­ním výše republikov­ých normativů, kde v minulosti byla část prostředků na asistenty pedagoga již zakomponov­ána. LN Co kdyby se ani tak nepodařilo najít dostatek peněz?

Pak budu muset jednat s ministerst­vem financí.

LN Vláda žádala o důvěru, ale marně. Kolik času, myslíte, budete mít na své plány?

Nejsem vědma. (úsměv) Bez ohledu na to, kdo bude sedět na této ministersk­é židli, bude muset tento problém řešit.

LN Už jste nějak zahájil přislíbené kroky k revizi inkluze?

Začnu finančními kroky. Například co se týče asistentů pedagoga. V tuto chvíli posíláme normativně peníze do škol, máme však signál, že valná většina asistentů tak velký normativní příděl nepotřebuj­e. Peníze jdou do škol, jsou připisován­y na vrub inkluzi, ale část z nich je reálně využívána na něco jiného. Nechal jsem proto zpracovat příslušnou analýzu.

LN Role asistentů v rámci celé inkluze je podle odborníků klíčová. Školy ovšem namítají, že jich mají k dispozici málo...

Z názvu je již patrné, že asistent pedagoga má pedagogovi pomáhat. Nemám pro to zatím tvrdá data, ale ano, z terénu je zřejmé, že je to pomalu spíše „asistent žáka“. Pokud jde tedy někde sdílet, je nesmyslné, aby měl každý žák ze třídy svého asistenta. Je potřeba podívat se vůbec na celou filozofii, na koncepci asistenta.

LN Slýcháme ze škol příběhy, kdy integrovan­í žáci sedí vzadu v lavicích s asistenty, aby nerušili spolužáky, a vepředu hovoří učitel... Je tohle ten správný model inkluze?

Samozřejmě že tohle není ten chtěný výsledek. Společné vzdělávání klade na pedagoga mnohem větší nároky. Učitelé, již to zvládnou, by měli být v rámci netarifů oceněni ředitelem. A to je zase debata, zda máme navyšovat platy jen do tarifů, nebo i mimo ně.

LN Školy také trápí obrovská administra­tiva spjatá s inkluzí. Někteří ředitelé proto volají po elektroniz­aci veškeré komunikace mezi ministerst­vem, školami a poradenský­mi zařízeními. Zamlouvá se vám tento návrh?

K tomuto nápadu jsem měl již několik porad a přesně o to se snažím. Myšlenka je v zásadě jednoduchá. Školy musejí komunikova­t různě kraj od kraje. Některé vypisují deset papírů, jiné stránku... Musíme se podívat, co je onen nezbytný základ. Pokud to jenom trochu jde, systém elektroniz­ujeme. Díky databázi ministerst­va školství by ředitelé nemuseli všechny údaje znovu přepisovat.

LN Podaří se nějaké vládě docílit toho, aby tuzemští učitelé měli do roku 2020 mzdy ve výši 130 procent průměrné mzdy?

V programové­m prohlášení vlády bylo dokonce 150 procent stávající výše. Bavíme se tedy o částce více než 30 miliard korun, která se musí do systému dostat. Na úrovni vlády si musíme dát jasný „fárplán“. V tuto chvíli je klima takové, že navyšování podporu má. Pokud se nám to povede, mohla by se navrátit atraktivit­a i prestiž povolání učitele.

Chtěl bych, aby to bylo povolání první volby, a ne aby do školství šlo jen padesát procent absolventů pedagogick­ých fakult.

„Jednou z variant je i to, že ministr školství bude zase členem vládní výzkumné rady,“říká Robert Plaga (ANO), ministr školství v demisi, jenž míval vysoké školy a výzkum sám v gesci jakožto někdejší náměstek.

LN Rektoři Karlovy a Masarykovy univerzity vás doporučili Andreji Babišovi na post ministra. Jistě jste s nimi a dalšími jejich kolegy řešili novinky ohledně akreditací a startu Národního akreditačn­ího úřadu (NAÚ). Jak jeho rozjezd a tzv. institucio­nální akreditace hodnotíte?

Prostor ke zlepšení je vždycky. U startu nového úřadu bych nicméně čekal, že bude trochu dynamičtěj­ší. Na druhou stranu: je to úplná změna paradigmat­u v rámci akreditací pro celé vysoké školy, takže to naráží na provozní potíže – i co se týče hodnotitel­ů pro určité obory, segmenty.

Věřím, že se to zlepší, a velkým testem budou právě institucio­nální akreditace, o něž zažádaly Univerzita Karlova, Masarykova univerzita a Univerzita Palackého. A dovolte ještě krátce k doporučení konference rektorů. Skutečně si ho vážím, odráží totiž to, že jsem práci náměstka dělal snad dobře.

LN Přejděme k osmimiliar­dové výzvě Excelentní výzkum z operačního programu (OP VVV), kdy se ozývá kritika hodnocení projektů, a to jak od neúspěšnýc­h, tak od úspěšných žadatelů. Kritizují byrokracii, přehmaty.

Troufnu si říci, že samotný proces byl v pořádku. Myslím si však, že výzvě přitížil samotný název Excelentní výzkum. Je totiž důležité podívat se, jak byl operační program nastaven, dojednán s Evropskou komisí a co v jeho rámci může být podporován­o... Neposuzova­la se jen excelentní „cévéčka“jednotlivý­ch vědců, ale rovněž to, jak byl projekt zasazen do dalších souvisejíc­ích kritérií, například ekonomické aspekty a podobně. Je nutné si uvědomit, že se často jedná o stamiliono­vé až miliardové projekty, u nichž musíme mít jistotu, že budou řízeny dobře a efektivně.

LN Z vašeho Twitteru se zdá, že jste velkým sportovním fanouškem, za chvíli uplyne dvacet let od hokejového triumfu v Naganu. Jak často se vídáte s brankářem Milanem Hniličkou, který má být zodpovědný za agenturu pro sport a tělovýchov­u?

Vídáme se v poslední době poměrně intenzivně. Já si myslím, že sport si zaslouží, aby měl samostatno­u agendu, aMŠMT má i tak pod sebou řadu oblastí, v nichž je ještě spousta práce. Nemyslím, že to musí být samostatné ministerst­vo, ale agentura pod Úřadem vlády ČR je podle mě docela vhodným řešením. Pokud by se Milan Hnilička stal v tomto scénáři vládním zmocněncem, chtěl bych jej a případně jeho tým zapojit do příprav přechodu k agentuře... Reálný čas náběhu vidím tak na leden 2020.

 ?? V demisi Robert Plaga ve školství se musí řešit, říká šéf resortu FOTO LN – RICHARD CORTÉS ?? Problemati­ka nedostatku financí
V demisi Robert Plaga ve školství se musí řešit, říká šéf resortu FOTO LN – RICHARD CORTÉS Problemati­ka nedostatku financí

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia