Svou váhu mají sníh i dluhy
V prezidentské volbě neplatí jednoduché dělení na velká města a venkov. Členění podpory pro Miloše Zemana a Jiřího Drahoše je vrstevnatější.
PRAHA Ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku se po úbočích táhne osm set kilometrů vinic, v malé obci pořád velká část obyvatel pracuje s půdou. Těžko by se tak dali podezřívat, že patří k dislokované odnoži „pražské kavárny“. A přece tady v prvním kole prezidentských voleb Jiří Drahoš výrazně porazil úřadujícího Miloše Zemana. Celá republika je posetá místy, která jdou proti zaužívanému stereotypu, že za úřadujícím prezidentem stojí mimopražské regiony a Drahoš má v zádech leda hlavní město.
Demografické zkoumání výsledků prvního kola ukazuje, že při pohledu zdálky to tak vypadá. Při přepočítání na kraje Zeman zvítězil ve všech s výjimkou Prahy. Při větším detailu je však patrné, že drahošovské enklávy se dají naleznout ve všech hejtmanstvích a zároveň Zemana podpořily i některé okrsky v Praze nebo jiných velkých sídlech.
Lyžaři pro Drahoše
Zemanovské ostrovy se kryjí především se sídlišti, která vyrostla při okrajích měst. V Praze to bylo třeba hustě obydlené Jižní Město, v Brně paneláková zástavba tamních Vinohrad, v Karlových Varech oblast kolem Tuhnic, Drahovic a Růžového vrchu. V centrech velkých měst bodoval víc Drahoš, ale čím větší byla vzdálenost od epicentra, tím se zvyšoval Zemanův náskok.
Sociolog Jan Herzmann LN již dříve řekl, že jde o důsledek setrvalého trendu, podle něhož jsou obyvatelé sídlišť politicky profilovaní směrem doleva. Část z nich nežije v paneláku proto, že by to byla jejich první volba, ale proto, že jim vzhledem k penězům nic jiného nezbývá, a z toho v nich může vznikat pocit hořkosti. Méně movití lidé mají u Zemana víc než u Drahoše pocit, že mu na nich záleží.
„Nejspíš se prokázalo, že Miloš Zeman je stále vnímán jako převážně levicová osobnost. A právě v těchto volebních okrscích došlo ke spojení levicových voličů ve skupinu, která ho podpořila,“ozřejmil Herzmann.
Z hlediska zástavby tak lze při jisté míře zjednodušení říci, že Drahošovi jsou nakloněna historická centra a satelitní novostavby, Zemanovi sídliště a okraje městských katastrů.
Důležitou roli při zabarvení republikových okrsků sehrál také turismus a časový souběh voleb se zimní sezonou. Drahoš zaznamenal v prvním kole vítěství napří- klad na Modravě, Kvildě, v Božím Daru, Malé Morávce nebo Dolní Moravě. To jsou všechno místa, kam se vydávají milovníci sjezdovek a běžkařských drah. Většina z nich se zjevně vybavila voličským průkazem, a tak v daných obcích Drahoš porazil Zemana, aniž by to automaticky odráželo vůli trvalých obyvatel.
Okrsky podle exekucí
V případě dalších vesnic nebo malých měst vstupovaly do hry ještě další faktory, které odrážejí specifikum místa. Například v Dolních Bojanovicích na Hodonínsku, jimž se kvůli vysoké úrovni religiozity přezdívá moravský Vatikán, zvítězil v prvním kole Pavel Fischer, který se profiloval jako adept nejbližší konzervativnímu křesťanskému proudu. Získal tam 37,14 procenta, zatímco Zemanův a Drahošův výsledek byly srovnatelné.
U zmíněných Velkých Bílovic zase mohlo hrát roli to, že drobní zemědělci vyjádřili svou podporu Drahošovi, protože Zeman podle nich upřednostňuje velkopodnikatele. Drobní vinaři tak mohli cítit silnější sounáležitost s prezidentovým vyzyvatelem.
Z neobvyklého úhlu se na členění prezidentské podpory podíval sociolog agentury Median Daniel Prokop – zeměřil se na to, jak korelují výsledky prvního kola s počtem exekucí v jednotlivých obcích. Ukázalo se, že Zeman zabodoval v okrscích, které vymáháním dluhů trpí více.
Je to paradoxní, protože během finálních televizních debat Zeman vystupoval proti dlužníkům velmi tvrdě, na televizi Barrandov dokonce uvedl, že kdo si půjčí peníze na dovolenou, si exekuci zaslouží, mírnější v tom nechtěl být ani na důchodce. Naopak Drahoš se vyslovil pro rozšíření institutu oddlužení tak, aby se část lidí mohla při dobré vůli splácet, ale při nedostatku prostředků rychleji nadechnout.