Hold českému baroku

PRAHA Je to možná nejstarší doložené poutní místo v Česku. V jeskyni ve Středočeském kraji se v devátém století usadil poustevník Ivan. Ten měl podle legendy jedinou společnici – laň seslanou bohem. Na lovu ji poranil kníže Bořivoj a krvácející laň dovedla knížete až do jeskyně. Ivanovi, kterého Bořivoj připravil o společnici, splnil přání. Na místě vystavěl kostel svatého Jana Křtitele, který se Ivanovi v jeskyni zjevoval. Poutní místo bylo na světě.

Areál Svatý Jan pod Skalou s kostelem Narození svatého Jana Křtitele a jeskyní svatého Ivana by nově měl dostat nejvyšší ochranu státu. Je mezi 19 sakrálními stavbami, které ministerstvo kultury navrhlo na povýšení na národní kulturní památku.

Podoba současného barokního areálu je ze 17. až 18. století a na výstavbě se podíleli významní architekti, mezi nimi například Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové, představitelé vrcholného baroka.

Jeden z bratrů je podepsán i pod dalším poutním areálem, který figuruje na seznamu – Chlum Svaté Maří s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a svaté MaříMagdalény, významné poutní místo na hranicích Čech a Bavorska.

Seznam národních kulturních památek čítal k loňskému červenci přes 300 položek. Jeho rozšíření by měla projednat vláda v demisi ve středu. Pokud ho schválí, 19 staveb „povýší“prvního července.

„Ministerstvo kultury pro připravované nařízení vlády vybralo soubor 19 významných poutních areálů, které jsou architektonickými dominantami v krajině, reprezentují architektonicky nejkvalitnější ukázky různých typů těchto staveb, u nichž se rovněž v plné míře dochoval i jejich duchovní význam,“píše se v návrhu, který mají LN k dispozici.

Na seznamu je také poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze, na místě, kde roku 1620 proběhla bitva, jež na dalších 300 let ovlivnila dějiny českého státu. Dnes je tu kaple z dvacátých let 17. století. I tady figuroval významný architekt – Jan Blažej Santini-Aichel.

Nejvyšší ochrany by se mohl dočkat také Svatý kopeček u Mikulova, areál z první poloviny 17. století, s kaplí svatého Šebestiána. Svatý kopeček u Mikulova je nejstarší stavbou, která se inspirovala poutními místy v severní Itálii nazývanými Svaté hory.

„Uvedené kulturní památky jsou v dobrém technickém stavu, popřípadě jejich obnova již probí- há za přispění dotačních programů ministerstva kultury,“uvádí dále materiál.

Národní kulturní památky mají tvořit nejhodnotnější a nejvýznamnější část kulturního dědictví. Jsou mezi nimi nemovitosti, ale také předměty, které jsou významným dokladem české státnosti a historického vývoje národa. Jde například o korunovační klenoty, ale i původní vybavení barokního divadla v Českém Krumlově.

Naposledy se seznam rozrostl loni, konkrétně o 15 položek, mezi nimiž byl například hřbitov v Praze-Ďáblicích, kde je pohřebiště popravených a umučených politických vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje, nebo pražský palác Lucerna.

Devatenáctka barokních staveb by mohla v červenci povýšit na národní kulturní památku. Mezi nimi třeba Svatý kopeček u Mikulova s poutní kaplí svatého Šebestiána.