Turci postaví „nový“Bospor
ISTANBUL/PRAHA Poblíž jezera Küçükçekmece na kraji evropské části Istanbulu se rozkládají vykopávky starobylého přístavu Bathonea. Polorozpadlé zdivo z byzantské éry, kdy ještě býval Istanbul Konstantinopolí, je cenným svědkem starých časů. Ne však nadlouho.
Osud Bathoney už se zdá být zpečetěn. Brzy zmizí pod vodou kvůli novému obřímu projektu. Nový Istanbulský kanál spojí vody Černého a Marmarského moře, takže ulehčí přetížené Bosporské úžině.
Bospor je jednou z nejvyužívanějších námořních tras světa. Roč- ně propluje průlivem, který tvoří hranicimezi Evropou a Asií, zhruba 56 tisíc plavidel. Asi čtyřikrát víc, než jich putuje egyptským Suezem.
V místě jsou silné proudy a lodě musí obratně manévrovat. Proto je Bospor i jednou z nejnebezpečnějších tras.
Stoupenci stavby argumentují tím, že nový průplav složitou situaci výrazně zlepší. Jenže s plánem se pojí i četné obavy. Co vše je v sázce?
Noční můra pro přírodu
Z evropské části Istanbulu se vlastně stane ostrov. Odborníci varují, že megalomanská stavba přinese nedozírné ekologické škody. Zvýší výměnu živin a minerálů mezi Černým a Marmarským mořem, což ohrozí tamní křehké ekosystémy. Povede také k vykácení rozsáhlých lesů poblíž Istanbulu.
„Projekt se stane děsivou noční můrou,“varoval istanbulský ekologický aktivista Onur Akgul.
Hrozí rovněž zničení mnoha cenných památek, jako jsou zmí- něné pozůstatky staré Bathoney. Proto se o stavbě také dlouho psalo jako o záměru, který může zůstat jen na papíře. Teď se věci pohnuly. Turecká vláda podle anglicky psané verze deníku Hürriyet tento měsíc projekt schválila. Istanbulský kanál, dlouhý přibližně 45 kilometrů, se má začít stavět ještě letos.
Podle tureckého ministra dopravy Ahmeta Arslana půjde o vůbec největší investiční projekt v turec- ké historii, jakkoli přesné náklady ještě vláda nevyčíslila. Zahrne i stavební úpravy na březích kanálu a na pobřeží Černého moře.
Už jsou známy některé technické detaily. Kanál by měl být hluboký 25 metrů a široký od 250 do tisíce metrů. To umožní bezpečnou plavbu i velkým zaoceánským lodím.
Projekt má dlouhou historii. Autoritativní turecký prezident Recep Tayyip Erdogan mluvil o stavbě poprvé už v roce 2011. Od té doby jej pravidelně připomínal. A teď se jeho představy zhmotňují.
„Otevření nového kanálu byl můj velký sen,“prohlásil před časem Erdogan. „Máme tady Suez, Panamský kanál, teď k nim přibude Istanbulský kanál.“
Stavba je součástí mnoha dalších rozsáhlých projektů Erdogana, jenž dříve působil ve funkci istanbulského starosty a k téměř 15milionovému městu má vřelý vztah. Předloni byl za velké slávy otevřen třetí most přes Bospor a nyní se staví třetí istanbulské letiště.
Na zmar nepřijde ani zemina, kterou stavaři vytěží při budování kanálu. Turci plánují, že ji využijí pro vznik umělých ostrovů vMarmarském moři.
Plánovaná vodní cesta vedená souběžně s Bosporským průlivem by měla ulevit tamní přetížené dopravní trase. Megaprojekt je ale spojen s četnými riziky. Odborníci varují, že megalomanská stavba přinese nedozírné ekologické škody. Ohrozí křehké ekosystémy, povede i k vykácení lesů.
Vrátí se investice?
Pro četné kritiky jsou to ale až příliš megalomanské plány. Připomínají, že stavba, která má být dokončena v roce 2025, si vyžádá nesmírné náklady a neúměrně zatíží turecký rozpočet. Vláda odhaduje náklady na 10 miliard dolarů, podle kritiků ale budou mnohem vyšší. Ještě více prohloubí přehnanou orientaci turecké ekonomiky na stavební sektor, který táhne její růst.
Turecká vláda zatím nezveřejnila detaily, jak by měl být financován. Pouze naznačila, že půjde o kombinaci veřejných rozpočtů se soukromými zdroji.
Peníze by se měly investorům vrátit. Zatímco strategický Bosporský průliv se řídí od roku 1936 mezinárodní dohodou z Montreaux a plavba úžinou nepodléhá zpoplatnění, za plavbu novým kanálem se platit bude.