Dřevo nad zlato
Protesty ekologů a ochránců přírody
korupce a mezery v zákonech.
„Běžné je, že dřevaři dostanou povolení, ale k uvedené výměře si něco přidají. Když pak na místo přijdete a poukážete na nesrovnalost, řeknou, že oni těžili jen na povolené ploše a to ostatní vykácel někdo jiný po nich,“řekl loni reportérům německé televize ZDF Gabriel Paun, vedoucí ochranářské organizace Agent Green. Když se například pokoušel zjistit původ dřeva, které zpracovává ve svých rumunských závodech rakouská firma Schweighofer, ochranka ho zmlátila pendreky a do očí mu nastříkala pepřový sprej. Jeho úsilí však přece přineslo úspěch: ministerstvo potvrdilo, že část zpracovávaného dřeva pocházela z nelegálních holosečí, a udělilo firmě pokutu.
Drancování však pokračuje podle ochranářů dál. A neustále v něm figuruje i jméno Schweighofer. Tento dřevozpracující gigant provozuje v Rumunsku sedm obrovských pil, kam sváží dřevo také z Moldavska, Bulharska a Ukrajiny. Když vyšlo najevo, že dřevo z ilegálních holosečí prodával na Západě pod značkou FSC, která má garantovat udržitelný způsob lesního hospodaření, manažeři ve Vídni to nejprve popírali. Pak se chlubili zavedením opatření, která prý jdou daleko nad místní legislativu a která prý nákup ilegálního dřeva prakticky vylučují.
Jenže ochranáři to vidí jinak: „Ilegálně těžené dřevo putuje přes spoustu meziskladišť a překupníků, že často nelze dohledat, kde vlastně skončí. Naprostá vět- šina ale v zahraničí,“říká Gabriel Paun. Naráží tak na další příčinu rabování rumunských lesů: prudce rostoucí poptávku po dřevě.
Mnohé státy překotně ustupují od fosilních paliv a nahrazují je obnovitelnými zdroji. Na dřevo jsou přestavovány městské výtopny i elektrárny, které dříve spalovaly uhlí. Řada obyvatel hlavně v Německu a v Rakousku přechází na topení dřevem nebo peletami, a to i v městských bytech. Dodavatelů je nepřeberně, stačí si vybrat nejvýhodnější nabídku. Jenže – jak upozorňuje populární lesník a autor řady i do češtiny přeložených knih Peter Wohlleben, Německo spotřebuje každoročně dvojnásobné množství dřeva, než kolik ho v jeho lesích přiroste, přičemž více než polovina ho shoří v kamnech a kotlích. Převis poptávky kryje dovoz. Německá pobočka Světového fondu na ochranu přírody WWF odhaduje, že až
Zadarmo to nebude
Skeptici budou z uvedených problémů vinit ekology, kteří prosazují obnovitelné zdroje místo uhlí a jádra. Tak to ale není. Naprostá většina projektů na využití biomasy je veskrze prospěšných, protože zhodnocuje odpady z pil, štěpky z údržby veřejné zeleně, rychle rostoucí dřeviny a posekanou trávu ze zahrad a parků, kterou nikdo nechce. Důraz na místní zdroje je také samozřejmostí, protože jde o lokální projekty. A tam, kde se přechod k obnovitelným zdrojům obrátil proti svému smyslu, musí zasáhnout stát, resp. Evropská unie. Ta by mohla například pomoci Rumunsku prosadit skutečně udržitelné lesní hospodaření, z kterého by mohly profitovat jak dnešní, tak i budoucí generace. Bude to stát peníze, ale nádherná Drakulova země i její obyvatelé by si to zasloužili.
V Rumunsku zmizelo od roku 2000 téměř 280 tisíc hektarů lesa, více než polovina byla součástí národních parků či jinak chráněných území