Chutná trochu jako mrkev a podobá se petrželi,
S níž si ho v obchodě snadno můžeme poplést. V kuchyni má ale pastinák docela jiné uplatnění.
Pro tuhle zeleninu se vžil název „pastiňák“, pravděpodobně díky přirozenější výslovnosti oproti formálnímu a pravopisně správnému „pastinák“, které je odvozeno z latinského „pastinaca“. Jedná se o vytrvalou bylinu z čeledi miříkovitých, do které spadá mimo jiné i mrkev. Právě k mrkvi bývá pastinák právem připodobňo- ván. Podobně jako u mrkve si u pastináku totiž nejvíce pochutnáme na nasládlém podlouhlém kořenu kuželovitého tvaru. Ještě větší podobu však pastinák vykazuje s kořenovou petrželí – stejná barva, podobný tvar. Toho občas využívají nepoctiví obchodníci a nastrkují na místo dražší petržele levnější pastinák. Rozdíl mezi těmito kořenovými zeleninami tkví hlavně v chuti – pas- tinák je totiž mnohem sladší a záměna těchto dvou kořenů při vaření konkrétního jídla by mohla nadělat pěkný nepořádek, proto je dobré dát si pozor už v obchodě. Rozeznat se totiž dají – zatímco u petržele vyrůstá nať ze zaku- laceného vrcholku, u pastináku raší z viditelné prohlubně, která je vedle petržele dost nápadná. Jako u každé zeleniny můžeme zmínit i léčivé účinky pastináku – užitečných látek v něm najdeme dokonce více než ve zmiňované mrkvi. Obzvláště bohatý je na draslík, fosfor, z vitaminů jmenujme nejbohatěji zastoupený vitamin C. Zajímavý je pastinák i z hlediska zastoupení karotenů, benefitem je také vysoký obsah vlákniny. A blahodárné účinky? Těmi je známý nejenom kořen, ale také plod této zeleniny. Výluh z obojího se používá pro přípravu nápoje pomáhajícího od neduhů spojených s močovým měchýřem a močovými kameny. Krom toho uklidňuje, zlepšuje trávení a působí močopudně. Jestli je pastinák afrodiziakem, jak tomu věřili Římané, necháme na vaší osobní zkušenosti.
Pastinák známe, a teď co s ním. Vařený či pečený, tak ho máme nejradši. V polévce od pastináku rozhodně nečekejte stejnou chuť jako od petržele, spíše než s našimi klasickými surovinami si porozumí s exotičtějšími chutěmi – dopřejte mu koriandr, kurkumu, hořčičné semínko a chilli. Oblíbené je i pastinákové pyré kom- binované s bramborami. Jedná se o snadnou cestu, jak ozvláštnit obyčejné jídlo. Zajímavé mohou být například i pastinákové hranolky; a abychom neskončili u slaných receptů – co třeba pastinákové muffiny?
I když je pastinák docela levný, není od věci vypěstovat si vlastní. Není vůbec náročný na prostředí, vzklíčí prakticky kdekoli. Jelikož mu však klíčení trochu trvá, je dobré jej ze semen vysít co nejdříve, ideálně už v březnu. Abyste dosáhli co nejpěknějších kořenů, je vhodné ještě mladé rostlinky vyjdenotit, to znamená ponechat pouze ty nejsilnější. Pastinákové hody mohou začít na podzim – ve chvíli, kdy zaschnou jeho natě. Obecně se doporučuje počkat na sklizeň do prvních mrazíků, díky kterým získá pastinák ještě lepší chuť.
Připravila Michaela Šedivá, spolupracovnice LN