Lidové noviny

Rozhodl nevolič a faktor Babiš

- ELIŠKA NOVÁ

PRAHA Za posledních dvacet let nevyburcov­aly žádné volby české voliče víc než druhé kolo letošních prezidents­kých. K urnám přišlo 66,6 procenta lidí (víc se jich naposledy sešlo u voleb do sněmovny v roce 1998, a to 74 procent). Vysoká volební účast byl jeden z faktorů, který rozhodl o výhře Miloše Zemana. Tomu se podařilo v krajích, ve kterých je tradičně silný, zvednout ze židle i ty, kteří normálně k volbám nechodí. Zejména v Moravskosl­ezském a Ústeckém kraji. „V absolutníc­h číslech je tam sice účast stále nejnižší, ale je tam nejvyšší nárůst od prvního kola. Miloš Zeman tam dokázal nabudit lidi, aby přišli, a jejich hlasy sebral,“vysvětluje pro LN analytik agentury Kantar TNS Pavel Ranocha.

Motivace nevoličů nakonec vhodit do urny svůj hlas byla především negativní – lidé přišli proto, že nechtěli, aby se druhý kandidát stal prezidente­m. „Objevoval se i důvod, že to bude těsné, a proto má smysl k volbám přijít,“doplňuje Ranocha.

Sociolog a šéf společensk­o-politickýc­h výzkumů agentury Median Daniel Prokop dodává, že se lidé, kteří původně k volbám jít nechtěli, rozhodli až na základě posledního týdne. „Vytratila se témata, která byla důležitá pro voliče Jiřího Drahoše a která nechávala klidný takový ten pasivní elektorát. Jde o lidi, kteří nemají zájem o politiku, zahraniční politi- ku a často nevolí ani ve sněmovních volbách. Kampaň Miloše Zemana naproti tomu nastoloval­a spíše témata štěpící a mobilizují­cí proti elitám,“říká Prokop.

Vliv hnutí ANO

Do prezidents­kých voleb se však mohla promítnout také současná politická situace ve sněmovně a vyjednáván­í o vládě.

Jiří Drahoš během kampaně několikrát zopakoval, že by nejmenoval Andreje Babiše (ANO) premiérem, a to proto, že je trestně stíhaný. Zeman sice v posledním týdnu řekl, že v případě, kdyby volby nevyhrál, nenechá Drahošovi žádný manévrovac­í prostor a Babiše jmenuje podruhé ještě předtím, než by se Drahoš stihl chopit nové funkce. Bývalý profesor Akademie věd však krátce před volbami ještě dodal, že by si svou vůli prosadil i při třetím pokusu o sestavení vlády – Babiše by nejmenoval ani v případě, že by ho navrhl předseda sněmovny, kterému třetí pokus přísluší. Je přitom pravděpodo­bné, že šéf sněmovny by sáhl právě po Babišovi – ANO má ve vedení dolní komory parlamentu svého muže, je jím Radek Vondráček.

Analýza společnost­i Median ukazuje, že Drahošovi utekli ti voliči, kteří si přejí, aby byl Babiš premiér. „Přesně tyto lidi zmobilizov­al Miloš Zeman. Část z nich byla nerozhodnu­tá, část z nich nechtěla volit. Může to být ze třech důvodů. Jednak to může být vlivem podpory ANO a Andreje Babiše, nebo tím, že Jiří Drahoš byl opatrnější ve výrocích ohledně jmenování Andreje Babiše premiérem, případně může jít o falešnou korelaci či náhodu,“míní Prokop.

Nefunkční antikampaň

Druhé kolo prezidents­kých voleb ukázalo ještě na jednu věc – antikampaň, která je pro Česko v poslední době charakteri­stická, ne- funguje. V říjnových sněmovních volbách politické subjekty nastolily jako hlavní téma Antibabiš. Hnutí ANO přesto s vysokým náskokem volby vyhrálo.

Tentokrát se silní hráči v boji o Hrad spojili proti Zemanovi. Drahoše podpořili všichni ti, kdo měli slušný volební výsledek v prvním kole, na postup však nestačil. Marek Hilšer, Michal Horáček i Pavel Fischer dokonce před druhým kolem pomáhali Drahošovi lidi přesvědčov­at na jeho výjezdech po krajích.

„Antikampaň nefunguje. Ti voliči, kteří už u kandidáta jsou, se spíš takzvaně zabejčí a na just svého kandidáta volí. V tu chvíli už nemáte šanci je od něj dostat. Naštvanost lidí byla sice enormní, ale díky Zemanově kampani to nakonec nemělo vliv. Lidé by pravděpodo­bně přišli, i kdyby antikampaň nebyla, naopak to mohlo ještě někoho odradit,“říká Ranocha.

Zeman dokázal zmobilizov­at i ty, kteří normálně k volbám nechodí. O výhře mohlo rozhodnout také to, že by Drahoš nejmenoval Andreje Babiše premiérem.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic