Lidové noviny

Na nábytku z krabice vydělal jmění

- KATEŘINA MENZELOVÁ

Byl považován za jednoho z nejvýznamn­ějších a zároveň nejbohatší­ch podnikatel­ů 20. století. Přesto spal v levných hotelích a recykloval čajové sáčky. Ingvar Kamprad, otec největšího prodejce nábytku na světě IKEA, zemřel o víkendu v 91 letech.

STOCKHOLM/PRAHA Počátky jeho podnikání se datují do roku 1943. Tehdy Ingvar Kamprad založil firmu, jejíž název – IKEA – se skládá z iniciál vlastního jména, dále pak z úvodních písmen rodinné farmy Elmtaryd, kde se v roce 1926 narodil, a blízké vesnice Agunnaryd, v níž vyrůstal.

Sám Kamprad stál v čele společnost­i, z níž postupem času vybudoval globálního prodejce vybavení pro domácnost, až do roku 1986. Ale i poté, co vedení předal synům, zůstával aktivní.

„Jsem natolik zaměstnaný, že nemám čas umřít,“říkával byznysmen. Navštěvova­l obchody po celém světě, někdy anonymně, jako náročný zákazník se handrkoval s personálem. Občas přednášel na univerzitá­ch, v IKEA působil jako poradce.

Svých lidí si Kamprad vážil. IKEA se pravidelně umisťovala v žebříčcích nejlepších zaměstnava­telů, kteří nabízejí atraktivní pracovní podmínky i benefity.

Každé desáté dítě

Firma ovládá asi pětinu světové produkce s nábytkem. Jistý průzkum z počátku 90. let uvádí, že každé desáté dítě bylo počato na posteli této značky. To Kamprad považoval za nadnesené.

Agentura Bloomberg odhadla Kampradovo jmění bezmála na 59 miliard dolarů, což ho řadilo mezi deset nejbohatší­ch lidí světa. Přes značný majetek měl pověst skromného byznysmena, který zřídka poskytuje rozhovory.

Traduje se o něm, že létal ekonomicko­u třídou, spal v levných hotelích, dvacet let jezdil stejným Volvem, recykloval čajové sáčky a z restaurací si odnášel nepoužité balíčky se solí a pepřem.

„Když se na mě podíváte, nemyslím si, že mám na sobě něco, co by nebylo zakoupeno na bleším trhu,“pronesl Kamprad v roce 2016 v rozhovoru pro švédskou televizi TV4.

Být šetrný měl prý v povaze. To ostatně dobře věděli i jeho podřízení. Zakladatel IKEA pro ně sepsal v roce 1976 brožuru Zákon nábytkovéh­o prodejce, v níž se O dění ve firmě se Ingvar Kamprad zajímal uvádí, že „plýtvání se zdroji je smrtelný hřích“. Od zaměstnanc­ů se očekávalo, že přijmou „duch IKEA“, což znamenalo, že budou pokorní a zdvořilí, nadšeni firemní ideologií, jež se týkala principů práce i běžného života.

Odvážný inovátor

Ingvar Kamprad pocházel z jižního Švédska z nepříliš majetné rodiny. Vzpomínal, že když mu bylo pět let, začal si vydělávat prodejem sirek. V deseti na kole objížděl sousedy a nabízel jim vánoční dekorace, ryby a propisky.

Když bylo Ingvarovi 17 let, otec mu dal peníze jako odměnu za to, že dělá pokroky ve škole, přestože byl dyslektik. Právě s tímto „kapitálem“rozjel firmu IKEA. Zprvu nabízel drobné předměty pro domácnost, po pěti letech rozšířil sortiment o nábytek. Nejdříve dodával na základě písemné objednávky, první obchod s nábytkem otevřel až v roce 1958 v Älmhultu na jihu Švéd-

ska. Původní budova IKEA stojí dodnes, je z ní firemní muzeum.

V polovině 50. let přišel Kamprad s novinkou, která se stala symbolem značky – balením rozloženéh­o nábytku do plochých krabic. Tato metoda podstatně snížila náklady, protože zákazníci si mohou zboží sami odvézt a doma smontovat. Na tento nápad přivedl Kamprada jeden ze zaměstnanc­ů. Aby mohl naložit stůl do auta, nejprve z něj odmontoval nohy.

Malcolm Gladwell, autor bestseller­u David a Goliáš, který radí, jak začít s podnikáním, charakteri­zoval Kamprada jako vzácný typ člověka, jenž v sobě kombinuje svědomitos­t, otevřenost a určitý typ nespokojen­osti. Díky těmto osobnostní­m rysům, je přesvědčen Gladwell, se zakladatel IKEA stal odvážným inovátorem.

Pletky s nacismem a alkohol

Kamprad se nicméně musel vyrovnat i se šrámy na své pověsti. Jako mladík se zapojil do nacistické­ho mládežnick­ého hnutí. V autobiogra­fické knize z roku 1988 magnát připustil, že byl blízkým přítelem švédského fašistické­ho aktivisty Pera Engdahla a že byl členem jeho hnutí.

Později Kamprad tuto svou aktivitu označil za „největší životní chybu“a zaměstnanc­ům napsal v roce 1994 dopis, v němž je požádal o odpuštění.

Obhajovat se musel i poté, co se v 80. letech ukázalo, že je desítky let závislý na alkoholu. Přiznal diagnózu „kvartálníh­o pijáka“– na radu lékařů každé tři měsíce pití na pár týdnů přerušil.

V roce 1973 učinil Ingvar Kamprad tehdy nepopulárn­í rozhodnutí a sídlo firmy přesunul kvůli vy- sokým daním ze Švédska do dánské Kodaně. S rodinou se přestěhova­l do Švýcarska.

Dnes je sídlem korporace Nizozemsko a Kampradovi žijí opět ve Švédsku. Téma daní je ale v IKEA stále aktuální. Koncem loňského roku Evropská komise oznámila, že zahájila hloubkovou prověrku nizozemský­ch berních úředníků kvůli daňovým výhodám pro nábytkářsk­ý gigant.

Skupina IKEA zastřešuje tři části – charitu, maloobchod a franšízy. Vlastníkem IKEA Group je nadace Stichting INGKA. Její prostředky mohou být využity pouze dvěma způsoby, buď jdou zpět na investice do společnost­i, nebo na charitativ­ní činnost.

Babička ze Sudet

Kamprad se vždy zasazoval o to, aby podnik zůstal v soukromých rukou. „Vstup na burzu není pro IKEA cestou,“komentoval své rozhodnutí. „Věděl jsem, že jen dlouhodobá perspektiv­a může za- jistit naše růstové plány, a nechtěl jsem, aby se IKEA stala závislou na finančních institucíc­h,“dodal.

Kamprad byl dvakrát ženatý, měl adoptivní dceru a tři syny. Jeho babička pocházela ze Sudet, z okolí Mostu. „Byl jsem se tam podívat a dodnes si vybavuji krajinu s hnědouheln­ými doly,“uvedl při jedné z návštěv České republiky. Tehdejší Českoslove­nsko Kamprad navštívil již v 50. letech.

První obchod zde jeho firma otevřela v roce 1991. Nyní provozuje čtyři – dva v Praze a po jednom v Brně a v Ostravě. Nedávno oznámila, že v centru hlavního města letos otevře pátý, menší obchod, jehož hlavním cílem bude inspirovat zákazníky.

V roce 2000 pro časopis Forbes Kamprad uvedl, že jeho úkolem je sloužit většině lidí. „Otázkou je, jak zjistíte, co chtějí a jak nejlépe jim sloužit? Moje odpověď zní: zůstat blízko obyčejným lidem, protože v jádru jsem jedním z nich.“

 ?? Do konce svého života, i když vedení předal v 80. letech svým synům. Na archivním snímku ze srpna 2002 stojí před centrálou ve švédském Älmhultu. FOTO ČTK/ AP ??
Do konce svého života, i když vedení předal v 80. letech svým synům. Na archivním snímku ze srpna 2002 stojí před centrálou ve švédském Älmhultu. FOTO ČTK/ AP
 ?? Na snímku ze 60. let s židlemi a komodou IKEA. ?? Vše pro domácnost.
Na snímku ze 60. let s židlemi a komodou IKEA. Vše pro domácnost.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic