Stavění dálnic ještě víc zpomalilo

PRAHA Před časem chtěla britská automobilka Jaguar zakotvit v Česku a postavit si tady výrobní podnik. Investici ve výši zhruba 40 miliard korun a několik tisíc pracovních míst nakonec „shráblo“Slovensko. Česko se neumělo zaručit, že k továrně povede dálnice. Příběhy o opožděných, zdržovaných stavbách silnic a dálnic znají Češi dobře. Málokdy si ale uvědomí, že kromě vedlejších účinků v podobě prachu nebo hluku znamenají také to, že investice utíkají jinam.

Urychlit výstavbu se dlouhodobě nedaří. Ba naopak. Podle zprávy, kterou včera zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se ještě víc zpomalila. Od posledního zkoumání v roce 2013 až o čtyři roky. Od chvíle, kdy si investor zažádá o zelené razítko (vyhodnocení vlivů na životní prostředí) až po vydání stavebního povolení nyní uplyne v průměru 13 let.

Hlavním důvodem, proč se stavění důležitých infrastrukturních staveb v Česku nedaří, jsou podle úřadu problémy v přípravě, a to především se získáváním územního rozhodnutí a stavebního povolení. Podepisuje se na tom neustálé odvolávání se účastníků obou řízení, ale i žádání výjimek kvůli chráněným druhům rostlin a živo- čichů. V neposlední řadě stavby zbrzďuje i to, že se nedaří rychle vykoupit pozemky.

„V letech 2013 až 2017 bylo ročně zprovozněno průměrně jen 16 kilometrů dálnic. V době kontroly nebyla zahájena ani jedna z plánovaných 15 staveb. Nic přitom nenasvědčovalo tomu, že by tempo mělo v dalších letech zrychlit. V letech 2018 až 2020 je reálné, že ministerstvo dopravy zprovozní jen sedm staveb v délce 52 kilometrů, což je v průměru 17 km ročně,“uvádí NKÚ.

S takovým tempem se přitom podle úřadu nedá stihnout termín dokončení páteřní sítě dálnic v roce 2050. Předpoklad pro to by byla výstavba v průměru 25 kilometrů dálnic ročně. Z plánovaných 2073 kilometrů páteřní sítě jich zbývá postavit ještě 833.

Zákony pro zrychlení výstavby

Ministr dopravy v demisi Dan Ťok (za ANO) se proti predikci NKÚ ohradil. „Se závěry samotnými nemám zásadní problém, ale NKÚ je úřad, který má zkoumat věci, které se staly v minulosti. Nechápu, že mohou říct, že tempem 17 kilometrů za rok se to nedá zvládnout, nejsou prognostický ústav,“řekl LN Ťok.

Ministerstvo dopravy aktuálně pracuje na několika zákonech, kte- ré by měly výstavbu popohnat. Tím prvním je novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury.

V ní seministerstvo vrací k ideji takzvané předběžné držby. Díky opatření by se mohlo začít stavět ještě předtím, než se vyřeší vykoupení či vyvlastnění pozemků. Majitel pozemku by v takovém případě nemohl zastavit stavbu jako takovou, ale soudil by se případně o výši odškodnění.

K tomuto instrumentu by mohl stát sáhnout jen v případě dopředu určených prioritních staveb, které jsou ve veřejném zájmu. Ten nyní čítá několik desítek dálnic a železničních tahů.

Ťok zároveň chce, aby územní řízení u těchto staveb řešil vždy jeden specializovaný úřad v kraji.

Samotný princip takzvané předběžné držby není nový. Hojně se o něm mluvilo už v předešlém volebním období. Opatření ale vždy na něčem zkrachovalo. Spor byl veden například o to, zda nejde o přílišný zásah do vlastnických práv, což se nelíbilo opoziční ODS. Námitku v podobném smyslu uplatnila v roce 2014 i legislativní rada vlády.

Ministerstvo chce připravit do budoucna ještě jednu novelu, jež by se urychlením důležitých infrastrukturních staveb zabývala komplexněji. Do třetice se pak připravuje novela stavebního zákona, která by měla pomoci nejen u prioritních, ale i ostatních staveb.

Nutno dodat, že i takové pokusy tu za uplynulé čtyři roky byly. Stav příliš pomalé výstavby měla napravit právě novela stavebního zákona. Ta sice prošla, zásadní zlepšení ale nakonec nepřinesla. Paradoxně i kvůli tomu, že se na její podobě nebyli schopni domluvit ministři, které nominovala jedna strana – hnutí ANO.

Zpráva NKÚ má nicméně i svá pozitiva – náklady na stavbu dálnic klesly oproti roku 2013 v průměru o 55 procent.

V letech 2013 až 2017 bylo ročně zprovozněno průměrně jen 16 kilometrů dálnic