Sankcí USA se děsí i Putinovi „zlatí hoši“
MOSKVA/PRAHA Schůze, porady a mimořádná jednání na všech úrovních se podle ruského listu Kommersant, jenž se odvolává na svůj kremelský zdroj, konala v posledních dnech na všech ruských ministerstvech, ve státních korporacích i v Kremlu. Hlavní téma? Sankce.
Přestože Washington tzv. kremelskou zprávu včetně jmenného seznamu do včerejšího večera nezveřejnil, bylo jasné, že má jít o adresné sankce postihující nejbližší okolí prezidenta
Bílý dům měl americkému Kongresu předat kolem 400 jmen ruských oligarchů. Někteří z nich se objevili na podobných „černých listinách“už dříve. Nyní budou postiženi i členové jejich rodin.
Před dvěma týdny, 17. ledna, zaslali čtyři republikánští senátoři vládě dopis, v němž požadují, aby se sankce týkaly i doposud nedotknutelných – jako třeba generálního prokurátora Jurije Čajky nebo byznysmena Ališera Usmanova. Právě tito dva muži jsou charakterizováni jako kmotři ruské korupce a oligarchizace společnosti ve zprávách ruského Fondu proti korupci, který vede opoziční lídr
Putina. Vladimira
Alexej Navalnyj. Je to významný signál Washingtonu Moskvě: Navalnyj se stal spolehlivým zdrojem informací i pro slovutný americký Kongres. Podle nezávislého novináře Sergeje Parchomenka má tato skutečnost obrovský význam i proto, že doposud „nikdo ze skutečných zlatých chlapců na seznamech nebyl“. Panika začala mezi rus- kou elitou loni v srpnu, když prezident USA Donald Trump podepsal zákon o boji s protivníky Ameriky za pomoci sankcí (CAATSA). Ruská opozice by přivítala, kdyby postihl lidi jako Konstantin Malofejev, oligarcha, pravoslavný nacionalista a majitel televize Cargrad, nebo nejlepší přátele Putina. S blížícím se zveřejněním seznamu zavládl v oligarchických kruzích panic- ký strach. Jak uvedl týdeník Moskovskije novosti, „ruští oligarchové si najali washingtonské lobbisty, kteří ryli nosem v zemi, a stejně nenašli způsob, jak odvrátit hrozbu od svých klientů“.
Uniknout by teď neměly ani děti zbohatlíků, které často za peníze rodičů studují a žijí v zahraničí. Podle ruských komentátorů je nejdůležitější, zda se na seznamu objeví lidé, o nichž se hovoří jako o „strážcích Putinova pokladu“. Měl by mezi ně patřit např. Sergej Roldugin a několik dalších podnikatelů, kteří údajně na svá jména založili účty v zahraničních bankách a nakupují nemovitosti, ve skutečnosti jde však o peníze patřící ruskému prezidentovi. Žádný jednoznačný důkaz pro tato tvrzení ruských médií ale zveřejněn nebyl.
V pátek americké ministerstvo financí zpřísnilo sankce zavedené po ruské anexi Krymu, jimiž je nyní je postiženo 21 ruských podnikatelů a okolo dvacítky firem. Na tomto seznamu je i Andrej Čerezov, náměstek ruského ministra ekonomiky, nebo oligarcha Alexej Mordašov. S těmito osobami je zakázáno navazovat jakékoliv obchodní či finanční vztahy. Nově Američané rovněž nesmí jakkoliv spolupracovat s 39 zbrojařskými firmami z Ruska.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov včera prohlásil, že ze strany USA jde o další pokus ovlivnit prezidentské volby v Rusku, jež se konají 18. března. Politologové ale upozorňují na to, že nejnovější sankční útok bude nejspíš využit ruskou propagandou ke stmelení občanů kolem Putina. V důsledku tak mohou sankce měsíc a půl před volbami naopak současnému prezidentovi ještě pár hlasů přidat.
Nervozita jako před startem důležitého závodu. Taková atmosféra vládla v Rusku před vyhlášením dalšího balíčku sankcí, kterými USA trestají Moskvu za její agresivní zahraniční politiku především ve vztahu k Ukrajině.