Čas už sesadil i krále Jágra
Hokejista Jaromír Jágr na 99 procent končí svou kariéru v NHL. Dřív, než sám plánoval.
PRAHA Rok 2017 zakončil na ledě. Jaromír Jágr na Silvestra nastoupil za Calgary proti Chicagu. Symbolicky se v tu chvíli neuzavřel jen další kalendář, ale možná také kariéra hokejové legendy v zámořské NHL.
Jágr od té doby totiž ve slavné soutěži neodehrál ani minutu. A patrně již ani neodehraje. „Calgary se před dvěma týdny rozhodlo, že tento experiment ukončí. Již nefungoval ani pro jednu stranu,“tvrdí zámořský novinář Eric Francis.
Rozhodující krok v rozlučce s českým útočníkem oddálily Jágrovy zdravotní trable. V Calgary tak museli počkat až do této neděle, kdy zapsali brzy šestačtyřicetiletého borce na listinu nechráněných hráčů.
Po naganském šampionovi mohl sáhnout kterýkoliv klub NHL, jenže o Jágra z pochopitelných důvodů nebyl zájem. Nic tedy nebrání jeho návratu do Evropy. Některá média dokonce spekulují, že již v pondělí měl prošedivělý veterán přistát v Česku.
Půjde do Kladna?
Kam povedou další kroky dvojnásobného vítěze Stanley Cupu a majitele dvou zlatých z mistrovství světa? Nejspíše do Kladna. Do města, kde vyrostl a kde nyní vlastní prvoligový klub.
„Na jeho případný návrat jsme nachystaní. Máme i dres. Teď už všechno záleží přímo na Jaromírovi,“řekl Sportu tiskový mluvčí Vít Heral. Trikot Rytířů by mohl Jágr obléknout již tento týden, obnovenou premiéru za mateřský oddíl si prý odbude v Benátkách na Jizerou.
Na hokej tam běžně chodí pár stovek diváků, nyní propukne jágrmánie. Hořký odchod z NHL Jágr rychle vymění za ovace od svých krajanů.
Nebyl by prvním a patrně ani posledním velikánem, jemuž se nepodařilo v nejlepší hokejové lize světa „nepřetáhnout strunu“. A ani scénář, kdy dlouholetá hvězda ověnčená individuálními trofejemi i prsteny pro šampiona NHL zůstane na listině nechráněných hráčů na ocet, není neznámý.
Stačí si vzpomenout na rok 2000, kdy na ni Boston umístil Paula Coffeyho. Jednoho z nejlep- ších útočně laděných obránců všech dob, člena zlaté dynastie Edmontonu. Coffey v závěru kariéry cestoval z města do města, za poslední čtyři sezony vystřídal pět adres.
„Pro muže s takovou vášní a láskou pro hokej bylo ohromně těžké skončit,“ví John Muckler, jeden z Coffeyho trenérů. Totéž platí i pro jiné mistry hokejového řemesla. Wayna Gretzkého, Coffeyho dlouholetého kumpána a patrně nejlepšího hokejistu všech dob, nevyjímaje.
„Pro všechny z nás to bylo náročné. Náhle vám lidé říkají, že už do NHL nepatříte,“uvědomuje si Gretzky pomíjivost slávy a především marný boj s časem. Sám se loučil možná skromnějšími výkony, než by se na někoho jeho formátu slušelo.
Své o nesnesitelné těžkosti lou- čení ví rovněž Dominik Hašek. Fenomenální gólman dával sbohem opakovaně, několikrát se vracel. A ještě v sedmačtyřiceti letech se marně ucházel o comeback do kanadsko-americké soutěže.
Ptal se v Buffalu, kde býval „bohem“, i jinde. Svým způsobem to byl bláhový pokus. Také kvůli tehdejší výluce se Hašek angažmá nikde nedočkal. Sám smířlivě říkal: „Hlavním faktorem bylo, že mi přece jen je čtyřicet sedm a rok jsem nehrál hokej.“
Odcházení nevyšlo podle představ ani Chrisi Cheliosovi, jehož pravě Hašek označil za nejlepšího beka, s jakým kdy hrál. Američan s řeckými kořeny, jehož předcházela pověst tréninkového maniaka, si během poslední sezony v NHL zahrál za „áčko“jen sedmkrát. Jinak působil na farmě Atlanty.
Hokeje se nedokázal vzdát, kariéru si protáhl takřka do padesátky. Když naposledy nastoupil mezi elitou, bylo mu 48 let a 71 dní.
Odehrál 1733 zápasů v NHL
Matný byl konec také Bretta Hulla, dalšího člena detroitských vítězů Stanley Cupu z roku 2002. Jeden z nejryzejších kanonýrů, které kdy hokejový svět spatřil, „na stará kolena“kývl Phoenixu (dnešnímu týmu Arizony).
Jeho trápení se v roce 2005 omezilo na úvodních pět zápasů sezony, poté kvapně zamířil do hokejové penze. „Hlava chtěla, ale tělo bylo proti. Došlo mi, že už nejsem tím, kým jsem si myslel,“neschovával se muž s přezdívkou „zlatý Brett“.
Příkladů, kdy i ty největší ikony NHL dostihl věk dříve, než samy čekaly, by se našla ještě celá řada. Nově se k nim zařadí Jágr.
Rekord Gordieho Howea v počtu odehraných zápasů zůstane nedotčen, Jágrův účet se zastaví na čísle 1733. Nepředstihne ani prvního Howea, ani druhého Marka Messiera. „Čas jednou sesadí z trůnu každého, dokonce i někoho zdánlivě tak neporazitelného, jako je číslo 68,“glosuje Kyle Cantlon z populárního blogu Puck Daddy.
Jágr sice dál zůstane, alespoň na papíře, hráčem Calgary, jeho návrat do NHL se ovšem jeví nepravděpodobným. Loučí se s ním i jeho nejvěrnější fanoušci, takzvaní „Cestující Jágrové“. „Je to trochu hořkosladké, když vidíte, jak to s ním v Calgary dopadlo. Teď pro nás bude sledování jeho zápasů poněkud složitější,“řekl pro CBC Trevor Freeman.