Lidovými madrigaly proti bolehlavu

Na tom světě nic stálého, on je všecek marný… Chce- li se někomu v těchto dnech smutnit a přitom nebýt odtržen od lidu, velmi dobře mu poslouží nové album souboru Martinů Voices. To obsahuje sborové skladby Bohuslava Martinů, jež vznikly na texty ze sbírek lidové poezie Františka Sušila a Františka Bartoše, nahrávka vlastně tvoří komplet skladatelovy sborové tvorby pro komorní obsazení.

Sbormistr Lukáš Vasilek vycházel z autografů ve snaze dopracovat se k autorovým úmyslům co nejpřesněji. Tedy od dosavadních nahrávek se tato liší

REZONANCE

v dynamice, artikulaci, tempových změnách či frázování. V jednom případě je oproti dostupným vydáním partitury opravena chyba podle rukopisu Martinů z roku 1934.

Komorní sbor Martinů Voices, založený a vedený Lukášem Vasilkem, je od roku 2010 zaměřen na hudbu 19. až 21. století, přičemž Bohuslav Martinů tvoří podstatnou část repertoáru. Ceněná byla ale i nahrávka tvorby skladatele Jana Nováka.

Nejnovější kolekce, kterou můžeme získat od minulého pátku, zahrnuje šest skladatelových cyklů: Madrigaly, Petrklíč, České madrigaly, Tři písně posvátné, Čtyři písně o Marii a Pět českých madrigalů. Skladby vznikly v rozmezí let 1934 až 1959 a byly všechny komponovány v zahraničí.

Vřelý vztah skladatele k lidové poezii je dostatečně znám a je odlišný od přístupu Bély Bartóka či Leoše Janáčka. Martinů nebyl folklorista ani sběratel a jeho přístup k lidové látce je daleko volnější. Muzikolog Vít Zouhar přibližuje důvody, pro které se skladatel opakovaně vracel k lidové tvorbě: „… půvab a pregnance lidových textů skladatele přitahovaly tak, že některé z nich zhudebnil vícekrát... přímočarost oproštěná od ‚metafyziky‘, komplikovanosti i ‚pathosu‘.“

Písně samozřejmě nejsou jen smutné, takže je možné se při poslechu i rozveselit. Tedy pokud někdo propadá aktuálně depresi, nabízíme lidový návod, jak na ni: „Hlavičko, hlavo má, už mia tolej nebol, radšimně odpadni, lebo se mi zahoj!“